On nesl naše utrpení. (Iz 53,4) - Citát z Bible na každý den

3. 3. 2015, pemu

Nemělo by být Desatero přikázání nade vše?

Navigace: Katalog dotazů > Náboženství > Náboženství různá

Nechápu, jak si jednotlivá náboženství - křesťanské, židovské a islámské - mohou vykládat nějaké texty, byť biblické, tak, že je vyvyšují nad desatero. Nemělo by být desatero přikázání nade vše? Pokud ano, jak je možné, že si lidé v minulosti - křesťané a nyní muslimové - mohou svým náboženstvím obhajovat vraždy apod.

Nebylo hlavní myšlenkou Boha dobra? A proto desatero? Není důležitější, že je člověk dobrý, byť nevěřící, v kontrastu s člověkem, který je věřící, ale porušil přikázaní např. tím, že někoho zavraždil?

Většina světových náboženství usiluje o dobro

Díky za tuto úvahu, se kterou se v mnohém ztotožňuji. Většina světových náboženství opravdu usiluje o dobro člověka a mimo jiné jim v tom jsou ukazatelem Vámi zmíněná přikázání Desatera, tak jak je zná bible. Podobné mravní principy jsou totiž patrné i v ostatních velkých náboženských tradicích světa.

To, nad čím se pozastavujete a čeho jsme bohužel často svědky, tedy svévolného používání některých náboženských textů k ospravedlnění zabíjení a jiných deliktů proti elementárním mravním principům, je opravdu nepřípustné. Náboženství lidstvu zprostředkovala tyto základní morální imperativy Desatera a o to je nepřijatelnější, pokud sama jejich znění překrucují, popírají či zneužívají.

Je však třeba odlišovat „náboženství“ jako systém od „věřících“ jako chybujících, hříšných lidí. Stoupenci jednotlivých náboženství jsou totiž různého typu. Od těch žijících svou víru opravdově, přes formální stoupence, pro něž je víra třeba jen prostředkem kultury a identity, až po ty, pro něž se stala nástrojem ideologie, fanatismu a osobních zájmů. S náboženskými hodnotami je to jako se vším dobrým – jsou lidmi zneužitelné. Když se tak děje, není však na vině náboženský systém jako celek, ale konkrétní jedinci, kteří ho zneužívají.

Tady je samozřejmě zapotřebí, aby se k případnému zneužití a překrucování náboženských ideí kriticky postavili hlavní reprezentanti daných náboženství, kteří nesou určitou odpovědnost za jejich správnou interpretaci. Problém vidím v tom, že se tomu tak neděje dostatečně. Jen omezená část muslimských náboženských představitelů dnes například jasně deklarovala, že islamistický terorismus je neslučitelný s islámem a jeho pachatelé odporují základním islámským principům. Bohužel tomu tak bylo i v křesťanské minulosti, když církevní představitelé dostatečně neodsoudili násilí podmíněné politickými či ekonomickými zájmy, ale ospravedlňované biblickými či doktrinálními principy, vytrženými z kontextu křesťanské zvěsti (např. za třicetileté války, kolonizace, křížové výpravy apod.). Povzbuzující je fakt, že poslední papežové několikrát nad tímto selháním projevili hlubokou lítost a za církev vyjádřili prosbu o odpuštění.

Přeji Vám vše dobré.
 

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Náboženství různá, Náboženství

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Velký pátek

(28. 3. 2024) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Zelený čtvrtek

(27. 3. 2024) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Velikonoční triduum den po dni (papež František)

Velikonoční triduum den po dni (papež František)
(25. 3. 2024) I v současné pandemii je Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. (z webu velikonoce.vira.cz)

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(24. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Květná neděle

Květná neděle
(21. 3. 2024) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen…