Já ti pomohu, praví Bůh. (Iz 41,13) - Biblický citát na dnešní den

22.8.2013, JJ

Je člověk určen k zavržení?

Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus > Bůh

Dobrý den,

velmi se mi líbí vaše odpověď uvedená pod "Predestinace - předurčeni, nebo milující Bůh". Zdá se mi, že je tam výstižně uvedeno, že vědění a předurčení je něco jiného. Ale jak to dát dohromady s dogmatem "Bůh předem určil úradkem své věčné vůle určité lidi pro jejich předvídané hříchy k věčnému zavržení." Spojení "předem určil úradkem své věčné vůle" téměř jednoznačně vyznívá jako "předurčení", tedy že daný člověk s tím nemůže nic dělat. Prostě je určen k zavržení a hotovo. Nemyslíte si, že je toto dogma trochu "špatně"? (Měl jsem dokonce pocit, že predestinace byla jedna z věcí, pro něž byl Jan Hus odsouzen.)

Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

těší nás důvěra, se kterou jste se na nás obrátil.

Katolická církev učí, že nikdo není Bohem předurčen k věčnému zavržení, to si může přivodit člověk pouze sám rozhodnutím své vlastní svobodné vůle, jak říká katechismus. To připomínám na úvod.

Vámi citovanou větu jsem našel v některých starších učebnicích dogmatiky a dle mého mínění je zde snaha předat učení některých velmi starých synod, většinou z doby prvního tisíciletí křesťanských dějin, bohužel ale vytrženě z kontextu.


Dogmata a zejména jejich konkrétní formulace je třeba chápat v dějinných souvislostech. V tomto případě byla tenkrát virulentní otázka, zda může být člověk spasen na základě svých vlastních skutků (hodně se tím zabýval také sv. Augustin). Církev vždy říkala, že ne, že spásu si nemůžeme "zasloužit", protože jde čistě o milost samotného Boha. V tomto kontextu mohla být vyslovena Vámi citovaná věta, myšleno to ovšem bylo vždy tak, že ti lidé, kteří sami svobodně odmítnou nabídku spásy, jsou "určeni" k zavržení. Samozřejmě je to jazykově poněkud nešťastná a trochu zavádějící formulace, a možná i proto synody jedním dechem dodávaly, že to rozhodně nikdy není tak, že by Bůh někoho k zavržení předem "určil" - viz např. 2. synoda v Orange (529) nebo synoda v Quiercy (853). Na tomto učení se nic neměnilo a bylo potvrzeno např. i koncilem v Tridentu.

Co se týče Jana Husa, byl odsouzen především za své pojetí církve, které víceméně převzal od anglického reformátora Johna Wyclifa. Predestinace u nich byla součástí jejich učení o tzv. neviditelné církvi.

S přáním všeho dobrého

-JJ-

Kategorie otázky: Bůh, Církev, společenství křesťanů, Dějiny církve, výhrady k církvi, Křesťanství, Víra – nauka víry, katechismus

Autor: JJ

Témata: svoboda, Bůh

Vánoce z různých úhlů

Vánoce z různých úhlů
(21.12.2017) Vánoce - informace, koledy, omalovánky, mp3, recepty

Betlémské světlo

Betlémské světlo
(21.12.2017) Informace, rozvoz, mapa, historie, náměty, fotogalerie, kontakt. (odkaz na betlemskesvetlo.cz)

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha
(12.12.2017) Když naše modlitby narážejí jakoby na zavřené nebe….

Jak obdarovat i někoho opravdu potřebného

(7.12.2017) Každý rok rostou hromady dárků, které nakonec skončí někde v šuplíku. Může to vypadat i jinak....

Adoptuj si politika

(4.12.2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.