Miluj svého bližního. (Mt 5,43) - Biblický citát na dnešní den

22.8.2013, JJ

Je člověk určen k zavržení?

Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus > Bůh

Dobrý den,

velmi se mi líbí vaše odpověď uvedená pod "Predestinace - předurčeni, nebo milující Bůh". Zdá se mi, že je tam výstižně uvedeno, že vědění a předurčení je něco jiného. Ale jak to dát dohromady s dogmatem "Bůh předem určil úradkem své věčné vůle určité lidi pro jejich předvídané hříchy k věčnému zavržení." Spojení "předem určil úradkem své věčné vůle" téměř jednoznačně vyznívá jako "předurčení", tedy že daný člověk s tím nemůže nic dělat. Prostě je určen k zavržení a hotovo. Nemyslíte si, že je toto dogma trochu "špatně"? (Měl jsem dokonce pocit, že predestinace byla jedna z věcí, pro něž byl Jan Hus odsouzen.)

Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

těší nás důvěra, se kterou jste se na nás obrátil.

Katolická církev učí, že nikdo není Bohem předurčen k věčnému zavržení, to si může přivodit člověk pouze sám rozhodnutím své vlastní svobodné vůle, jak říká katechismus. To připomínám na úvod.

Vámi citovanou větu jsem našel v některých starších učebnicích dogmatiky a dle mého mínění je zde snaha předat učení některých velmi starých synod, většinou z doby prvního tisíciletí křesťanských dějin, bohužel ale vytrženě z kontextu.


Dogmata a zejména jejich konkrétní formulace je třeba chápat v dějinných souvislostech. V tomto případě byla tenkrát virulentní otázka, zda může být člověk spasen na základě svých vlastních skutků (hodně se tím zabýval také sv. Augustin). Církev vždy říkala, že ne, že spásu si nemůžeme "zasloužit", protože jde čistě o milost samotného Boha. V tomto kontextu mohla být vyslovena Vámi citovaná věta, myšleno to ovšem bylo vždy tak, že ti lidé, kteří sami svobodně odmítnou nabídku spásy, jsou "určeni" k zavržení. Samozřejmě je to jazykově poněkud nešťastná a trochu zavádějící formulace, a možná i proto synody jedním dechem dodávaly, že to rozhodně nikdy není tak, že by Bůh někoho k zavržení předem "určil" - viz např. 2. synoda v Orange (529) nebo synoda v Quiercy (853). Na tomto učení se nic neměnilo a bylo potvrzeno např. i koncilem v Tridentu.

Co se týče Jana Husa, byl odsouzen především za své pojetí církve, které víceméně převzal od anglického reformátora Johna Wyclifa. Predestinace u nich byla součástí jejich učení o tzv. neviditelné církvi.

S přáním všeho dobrého

-JJ-

Kategorie otázky: Bůh, Církev, společenství křesťanů, Dějiny církve, výhrady k církvi, Křesťanství, Víra – nauka víry, katechismus

Autor: JJ

Témata: svoboda, Bůh

Z éry komunismu je dobré se poučit

(24.2.2018) Výročí komunistického puče 25.2.1948. Další texty k tématu: Komunismus a socialismus, 1948...

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22.2.2018) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj...

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21.2.2018) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20.2.2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"

Přijímací řízení KTF - do konce února

(20.2.2018) Přemýšlíte, kam se vydat po střední škole? Rádi byste rozšířili obzory možností studia svých dětí?...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.