Duch svatý vás poučí. (Lk 12,12) - Biblický citát na dnešní den

24.11.2008, aneb

Jak mám poznat, zda není vnuknutí od Zlého

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Povolání, boží vůle

Zajímalo by mě, jak je to s rozlišením vnuknutí, které pochází od Boha a od zlého ducha. Jaké je kritérium pro rozlišení? Ďábel může použít v životě člověka i dobré věci a teprve později, když se to zvrtne, se ukáže, že to bylo špatné. Jeden kněz mi řekl, že i když cítím pokoj, může se jednat o dáblovu inspiraci. Já myslela, že dábel vždy působí strach, nepokoj, ale pokoj je tam, kde je Bůh.. Jak to tedy je?
Děkuji za odpověď.

Především máme rozum, svědomí, Písmo a učení církve

Situace, kdy se člověk ptá, zda je něco od Boha či od ďábla a nemá jistotu, jistě také přicházejí, ale nejsou zas tak časté. Proto bych začala od věcí běžných. Především máme rozum, svědomí, Písmo a učení církve, které nám umožňují v mnoha (či většině) případů udělat správné rozhodnutí.

Dále je třeba říci, že to, co považujeme za vnuknutí, nečekaný nápad nebo překvapivou shodu okolností, která cosi ukazuje, nemusí být ani od Boha ani od ďábla, ale z našeho myšlení, vzpomínek či podvědomí. Proto je dobré těmto "náhlostem" nepřikládat příliš velkou důležitost. A pokud opravdu máme jinak nevysvětlitelné puzení, nápad, něco, co nám připadá jako vnuknutí, je třeba nespěchat s rozhodnutím a pokusit se nejprve o vyloučení vlastního chtění, které nás k něčemu vede nebo naopak nás od něčeho odvádí. Nebývá to tak jednoduché, jak by se zdálo.

Dalším krokem bude nejspíš "zpětný dotaz" ve formě modlitby: "Pane, je to od Tebe? Chceš toto ode mne? Je to dobré?" Zde musíme dát pozor, abychom něco svého nevnucovali jako Boží vůli. A nakonec, když se přikloníme k tomu či onomu řešení (či k tomu nic nekonat), měli bychom to udělat v trvající důvěře, vyjádřené modlitbou asi takto: "Pane, toto jsem poznal teď jako nejlepší. Pokud se mýlím, odveď mne od toho! Věřím že to uděláš!" a v této důvěře a otevřenosti dál zůstávat.


Čemu je třeba se vyhýbat:
- zálibě ve vnuknutích
- upřednostňování "mimořádných cest poznání" před řádnými (učení církve, přemýšlení)
- snaze vše vyřešit sám - bez konzultace s jinými, ve věci zkušenými nebo prostě soudnými lidmi
- strachu, že se rozhodnu špatně a bude to mít katastrofální následky (zodpovědost není strach!)

Prožitek pokoje či nepokoje je jistě také významný, ale nelze na něm vše stavět. Zde může hrát dost velkou roli náš momentální psychický stav a naše (třeba nepřiznaná) přání, jejichž plnění nám na čas jistě přinese pokoj.

Souhrně: králem nade vším by měla být důvěra v Boží vedení, velkým nepřítelem strach, který by byl projevem nedůvěry v Boží péči a dobrotu.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19.10.2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017...

Bůh sám je původcem krásy, aneb podzimní variace

(14.10.2017) Boží věčná moc a jeho božské bytí je možné poznat světlem rozumu z toho, co stvořil (Řím 1,20)

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(12.10.2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se...

Modlete se za politiky, i za ty chybující

(9.10.2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!
(9.10.2017) Zveme vás k přečtení říjnového čísla.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.