Otázky

Dozvěděla jsem se, že mám rakovinu a musím neprodleně na operaci. Mám tak nepřekonatelný strach! Chci umřít a nevím jak! Proklínám den, kdy jsem se narodila. Bůh mě opustil. Nevím jak dál, nemám sílu se už modlit a neustále prosit.
...
Mám v hlavě zmatek, nevím, co dělat. Celý život jsem byla zvyklá se modlit, spoléhat na Boží pomoc a důvěřovat v Boží prozřetelnost. A Bůh se opravdu staral. Ale teď se bojím, jestli celý můj život nebyla jen náhoda, že bez modlitby by můj život vypadal stejně jako u lidí, kteří se nemodlí.
...
Nemohu se na nic soustředit, jsem v pasti, ze které není úniku. Strach mě úplně ovládl, nemám sílu jít do nemocnice, bojím se všech lidí, nedokážu myslet na nic jiného. Stále jen opakuji, Bože pomoz mi a On mlčí. Rodina je moc hodná, snaží se mi pomoct, ale ono to nejde, na to nestačí, protože Bůh mě opustil!

Dobrý den,
Narazila jste možná poprvé na skutečnou existenciální otázku. Možná poprvé se jedná o to, že mohu umřít. Domnívám se, že právě proto jste tolik zaskočena. Všechny předchozí modlitby, svět víry,... byly vždy pohledem "z klidu".

Ale k věci. Především jde dnes o skutečnou víru, zda smrtí se svět zhroutí, anebo je smrt vstupem do blízkosti milujícího Boha. Dnes teprve začalo jít o víru. Často mi připadá tento okamžik, jako když stojíme na skokanském můstku a několik metrů pod námi je voda. Uvěřit, že krok do prázdna končí příjemným objetím vodní masy, není vždy jednoduchým. To je Ježíšova výzva Petrovi, aby vstoupil na vodní hladinu a šel. Uvěřit, že to jde.

Velice Vás zvu, prosím a přesvědčuji, v modlitbě udělejte tento krok odevzdání se od Božích rukou. Ať je nádor k životu nebo ke smrti, je to jedno!

"Já se ale dnes i s výhledem na smrt odevzdávám Bohu. Já věřím, opírám se ve svém nitru o naději, že za hranicí smrti je život s Bohem."

A pak lze jít s pokojem na všechna vyšetření a operace. Ať je to jakkoli.

A snad i trochu z nadhledu. Operace může dopadnout špatně jen v tom významu, že se rakovina nezastaví. Nikoli, že to znamená konec. Proto se není třeba bát operace (natož vyšetření).

Soustřeďme se tedy na to, co bude po operaci. I tam jsou další možnosti. Velice Vás prosím, pokud jste pokřtěná katolička, požádejte kněze ve Vaší farnosti o svátost nemocných, tedy o svátostný dotyk Boha. Je to věc skutečně Boží, ale využívá tuto možnost i k uzdravení a velmi často právě skrze ruce lékařů a nikoli nějakým šokujícím zázrakem. Byl jsem toho několikrát svědkem...

A teprve snad nyní otázka, zda Vás Bůh opustil. Myslím, že nikoli. Jen Vás postavil do nestandardní situace a čeká na Vaši odpověď. Tou je krok odevzdání se. Bůh je pro nás v mnoha ohledech tajemství. Není to kamarád z autobusové zastávky. Vstupujeme do tajemství nekonečného Boha, který se ale stal v tom nejhlubším významu naším Otcem. Zkuste a zkoušejte najít odvahu k tomuto kroku odevzdání.