Otázky

Dobrý den , chtěla bych se zeptat co si myslíte o tom že někteří lidé věří polodrahokamenům (např. růženín , tyrkys, křišťál, ...)

Věří v to, že jim pomůžou upravit chrakter nebo pomůžou od nemoci. Není to nesmysl? Zajímám se o to, ale nejsem si jistá, jestli je to dobře. Jestli se nemám nasměrovat jinam. Například jsem nedávno četla na internetu, že amulet "Šalamounuv štít" mi pomůže jít správným směrem a že mě to ochrání před negativními vlivy. Co myslíte, funguje to, nebo je to pouze komerční záležitost.
A co si myslíte o kartářkách? Nedělám něco špatně? Děkuji předem za odpověď.

Milá...

To, o čem píšeš, se úzce dotýká slova „věřit“. My jako křesťané věříme Bohu. Uznáváme a poznáváme, že Bůh je Stvořitel všeho, a protože jen On je jediný, který nám může radit dobrou, nejlepší cestu pro každého z nás, protože jako Stvořitel zná vše. Věříme, že nikdo a nic menšího takovou moc a schopnost nemá.

Každý kámen je Bohem stvořený. Kámen sám o sobě je ovšem pouze kamenem . Může nám ukazovat ve své kráse a jedinečnosti Boží kreativitu a úžasnost stvoření, ale moc má jedině Bůh. Amulety vytvořili lidé. Ani oni moc a moudrost Boha nemají. To platí i o kartářkách. Ty zneužívají zvědavost člověka po tom „vědět“ jak to s nimi bude v budoucnosti, jindy zas neštěstí člověka, který se dostal do svízelné a pro něj nepřehledné situace a touží po pomoci. Kartářky si rády na Boha hrají, ale za účelem vlastní slávy a zisku. Výsledky jejich činnosti, pokud jim někdo uvěří, bývají destruktivní.

Jako lidé jsme všichni bytosti duchovní, kteří touží po víře. Řada z lidí Boha nepozná nebo poznat nechce, nechce uvěřit, a pak se utíká k věcem Bohem stvořeným, kterým přisuzují Boží moc, Jeho schopnosti, aniž by přišli k jejich původci. Toho velmi šikovně a mazaně využívá ďábel k nenápadné manipulaci s lidmi. Takže v konečném důsledku se lidem neděje dobro, ale zlo, i když se třeba jako dobro zpočátku tváří.

Internet je plný nejrůznějších „zaručených“ návodů, pomocí kterých půjdeš životem dobře a „jistě“ se ti dobře povede. Je ovšem dobře rozlišit zdroj těchto nabídek a také důsledky. Jenže ty většinou bývají vidět, až když je pozdě. Nejbezpečnější cesta je nejít skrze věci stvořené a člověkem vymyšlené, ale jít přímo ke zdroji a původci všeho. K Bohu živému a milujícímu.

Z toho co jsi napsala není jasné, jestli jsi věřící nebo ne. V každém případě jsem moc ráda, že uvažuješ o tom jakou cestou jdeš. Myslím, že to, že jsi napsala svůj dotaz, mluví o tom, že sama někde uvnitř dobře víš, že ani přes amulety, ani přes kartářky ani přes „zaručené“lidské návody na Internetu cesta nevede. Je třeba hledat jinou cestu, která bude vycházet ze zdroje dobra.

A ještě poznámka – nemusíš se bát, že jsi udělala něco špatně, když jsi hledala, co pravdy je v tom, co ti nabízí svět. Špatně by bylo, kdybys zůstala na půli cesty a nešla hledat, kde pravé dobro najdeš. Takže ti přeji hodně touhy po dobru a také, abys ho pro svůj život našla u samého zdroje.