Učte se ode mě. (Mt 11,29) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Knihovna

Roy Hession

Kalich, který přetéká

Ve znamení krve

z knihy Křížová cesta , vydal(o): nakladatelství Návrat domů

Zapírání vlastního já je pouze počátkem duchovní obrody. Duchovní obroda sama o sobě je úplné a překypuje naplnění Duchem Svatým a toto pak představuje vítězný život. Jestliže by nám v této chvíli byla položena otázka, zda jsme Duchem Svatým naplněni, kolik z nás by se mohlo odvážit odpovědět "ano"? Když můžeme v kterékoliv chvíli říci "ano", pak to je duchovní obroda. To není vychloubání, protože naplnění v hojné míře je naprosto a zcela dílem Boha - je to ryzí milost Boží. Vše, co musíme učinit, je ukázat naše prázdné, pokořené já a dovolit Mu, aby nás naplnil a v naplnění uchovával. Andrew Murray říká: "Tak jako voda stále hledá a naplňuje nejníže položené místo, právě tak ve chvíli, kdy vás Bůh nachází pokořené a prázdné, přitéká Jeho sláva a síla". Obrázek, který mnohým z nás tuto věc zjednoduší a objasní, je znázornění lidského srdce v podobě kalicha, který podáváme Ježíši, aby jej naplnil vodou života. Ježíš je zobrazen se zlatou číší s vodou života. Když nás míjí, nahlíží do našeho kalicha a jestliže je čistý, naplní jej vodou života, až přetéká. A protože nás Ježíš míjí neustále, může náš kalich neustále přetékat. Je to něco, co měl na mysli David, když řekl: "Můj kalich přetéká" Žalm 23,5 - pozn. red.}. Toto je duchovní obroda - neustálý Boží mír, který vládne v našich srdcích, protože jsme sami i druzí v hojné míře naplněni požehnáním. Lidé si představují, že sebezapření přináší utrpení, ale je tomu právě naopak. Je to zatvrzelá neochota k sebezapření, co nám způsobuje utrpení. Čím více víme o smrti s Ním, tím více budeme vědět o Jeho životě v nás, a tak lépe poznáme skutečný mír a radost. A také Jeho život bude skrze nás přetékat do duší ztracených s opravdovým přáním jejich spásy. Bude přetékat i směrem k naším spolukřesťanům s hlubokým přáním, aby jim Bůh požehnal.





VE ZNAMENÍ KRVE

Existuje pouze jediné, co brání Ježíši naplňovat náš kalich, a tím je hřích v kterékoliv z tisíců svých podob. Pán Ježíš nenaplňuje nečisté kalichy. Cokoliv pramení ze sobectví, byť nepatrné, je hřích. Prosazování se či samolibost ve službě je hřích. Sebelítost při těžké zkoušce nebo problémech, sobectví v povolání či křesťanské službě, nevázanost v době odpočinku - to vše je hřích. Popudlivost, výčitky, nedůtklivost a pomstychtivost, je-li nám ubližováno nebo jsme-li druhými zraňováni, pýcha, zbabělost, zdeptanost, strach - to vše vyvěrá z egoismu a je hříchem a znečišťuje náš kalich (1). Avšak vše bylo vloženo do onoho kalicha, od něhož se Pán Ježíš v Getsemane jen nakrátko odvrátil, ale na Kalvárii vypil do dna - kalich našich hříchů. Jestliže Mu dovolíme, aby nám ukázal, co v našich kališích je, a potom Mu všechen nenáležitý obsah předáme, On je vzácnou krví očistí. Není to pouhé očištění od viny z hříchu, ale i od hanby a poskvrnění, takže nadále povědomí hříchu nemáme. A jak náš kalich očišťuje, tak jej i naplňuje Duchem Svatým, až přetéká. A tuto vzácnou krev máme k dispozici každý den.

Předpokládejte, že jste dali Pánu Ježíši možnost váš kalich očistit a svěřili jej k naplnění až po okraj. Pak se ve vašem životě vyskytne problém, jenž ve vás vyvolá nádech závisti či zatvrzelosti. Co se stane? Váš kalich se začne znečišťovat a přestane přetékat. Jestliže jsme neustále takto poráženi, kalich nikdy nepřeteče.

Máme-li poznat duchovní obrodu natrvalo, musíme se naučit udržovat náš kalich čistý. Nikdy není vůlí Boha duchovní obrodu zastavit a chápat ji jako obrodu toho či onoho roku. Stane-li se tak, je to pouze pro jedinou věc - pro hřích. Ony malé hříchy, které po kapkách ukládá do našich kalichů ďábel. Jestliže se však vrátíme zpět ke Kalvárii a poznáme opět sílu krve Ježíšovy očišťovat od hříchu vždy znovu a dokonale, pak poznáme tajemství stále čistého a přetékajícího kalicha. Ve chvíli, kdy si uvědomíte náznak jakékoliv závisti, odsuzování, vznětlivosti - předejte celou věc Ježíši a požádejte Ho, aby vás silou své krve očistil. Shledáte, že tyto reakce odeznějí a že vaše radost a mír jsou znovuvzkříšeny a váš kalich přetéká. Čím více vyjdete očistě vstříc, tím menší budou vaše nepříznivé reakce. Očištění je však možné pouze tehdy, pokoříte-li nejdříve před Bohem své já. Předpokládejte, že jsme u někoho odráží jeho chování. Nestačí předat vaši popudlivost Kristu.

Nejdříve musíme potlačit své ego - musíme se zůstavit Bohu a přijmout onu osobu a její způsoby jako Jeho vůli. Pak jsme schopni postoupit svou nesprávnou reakci Ježíši s vědomím, že Jeho krev smyje váš hřích. A když jste již od hříchu očištěni, netruchleme, nezaobírejte se sami sebou, ale pohleďte na našeho vítězného Pána a chvalte Ho za to, že stále vítězí.Existuje jedno prosté, ale vše obsahující vodítko, které nám dává Boží návod, abychom naše kroky s Ježíšem usměrnili a poznali, kdy jsme zhřešili. Koloským 3,15 říká: "A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův". Vše, co mír Boží v našich srdcích narušuje, byť sebeméně, je hřích, nehledě na to, jak málo se jako hřích napoprvé jeví. Tento mír má naše srdce "ovládat" nebo (doslovnější překlad) být "soudcem" v našich srdcích. Když při fotbalovém utkání zapíská soudce na píšťalku, musí se hra zastavit - byl odpískán faul. Když my ztrácíme náš mír, zapískal v našich srdcích na svou píšťalku soudce Boží! Okamžitě se zastavme a požádejme Boha, aby nám ukázal, kde se stala chyba, přiznejme se Mu ke hříchu, který nám ukáže, a pak se mír pomocí krve Ježíšovy navrátí a my půjdeme dál svou cestou s kalichem, který přetéká. Jestliže však nám Bůh mír nedá, bude to proto, že naše já nebylo opravdu pokořeno.

Snad budeme muset ještě někomu jinému, stejně jako Bohu, říci: "lituji". Nebo snad budeme ještě cítit, že je to chyba někoho jiného. Ale, jestliže jsme ztratili náš mír, pak je zřejmé, čí je to chyba. Mír s Bohem neztrácíme pro hřích jiné osoby, nýbrž pro svůj vlastní. Bůh nám chce ukázat naše nesprávné reakce a teprve tehdy, jsme-li ochotni být od nich očištěni, dosáhneme míru s Ním. Jak je to prosté, ale i náročné být ovládán Božím mírem, ničím jiným než samotným Duchem Svatým!

Dřívější sobectví, o něž jsme se nestarali, nyní vidíme a nemůžeme tolerovat, aniž by soudce na píšťalku nezapískal. Reptání, pánovitost, bezohlednost v té nejmenší míře jsou odhaleny, jestliže jsme připraveni na to, aby naše dny byly Božím mírem ovládány. Mnohokrát za den a pro ty nejmenší věci budeme muset využívat očistné krve a chodit cestou sebezapírání jako nikdy předtím. Ale při takto pokořeném já uvidíme Ježíše v celé Jeho nádheře a milosti.

Mnozí z nás však nedbají píšťalky soudce tak často a po dlouhou dobu - přestali jsme ji slyšet. Jak plynou dny, cítíme jen velmi slabě potřebu očisty či důvod k sebezapírání. Nacházíme se tak v horším stavu, než si dokážeme představit. Bude zapotřebí obrovské touhy po obnoveném společenství s Bohem, potom aby ovládl naše srdce. Teprve potom budeme mít dobrou vůli prosit Ho o to, aby nám ukázal, kde musí být Ježíšova krev uplatněna. Zpočátku nám ukáže pouze jednu věc a v této věci bude očekávat naši poslušnost a sebezapření. A to bude prvním krokem k naší duchovní obrodě.



------------------

Poznámka

Někdo se může přiklánět k otázce, zda je správné nazývat hříchem takové věci jako je přehnané sebevědomí, upjatost a strach. "Nazývejte je slabostí, nezpůsobilostí, osobnostní vadou, chcete-li", říkají někteří, "ale ne hříchem. Nazývat je hříchem znamená zotročovat svobodu člověka". Ale opak je pravdou. Jestliže tyto věci nejsou hříchem, pak s nimi musíme vydržet po celý zbytek života, protože se od nich nelze oprostit. Jestliže však tyto a jim podobné věci hříchem opravdu jsou, pak můžeme být od nich očištěni a oproštěni, svěříme-li je ihned ve chvíli, kdy si je uvědomíme, "pod moc Jeho vzácné krve". A ony hříchem jsou. Jejich zdrojem je nevíra a zvrácená podoba pýchy a Jemu jsou nesčetněkrát na překážku a nesčetněkrát Ho skrývají.





K ZAMYŠLENÍ

Zdá se, po přečtení této kapitoly, že se nacházím v jedné ze tří situací:

1. Jsem naplněn Duchem a Boží mír panuje v mém srdci

2. Dočasně zarmucuji Ducha a mám potřebu toto doznáním napravit

3. Zarmoutil jsem Ducha příliš častokrát, nic jsem s tím neučinil a tak již neslyším usvědčující hlas Boha.


Jsem-li v situaci č. 3, pak bych se měl modlit, aby mi Bůh odpustil a vzkřísil touhu po míru a společenství s Ním. Velkou pomocí bude, přečtu-li si List Koloským 3,1-15 pomalu, a uplatním vše, co se zde říká.


Výpis všech kapitol z této knihy: Zlomení vlastního já / Kalich, který přetéká

Vánoce z různých úhlů

Vánoce z různých úhlů
(21.12.2017) Vánoce - informace, koledy, omalovánky, mp3, recepty

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha
(12.12.2017) Když naše modlitby narážejí jakoby na zavřené nebe….

Jak obdarovat i někoho opravdu potřebného

(7.12.2017) Každý rok rostou hromady dárků, které nakonec skončí někde v šuplíku. Může to vypadat i jinak....

Adoptuj si politika

(4.12.2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude...

Svatý Mikuláš (6. 12.)

Svatý Mikuláš (6. 12.)
(3.12.2017) Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u oblíbené Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.