Sekce: Knihovna

Marie Svatošová

Čert nikdy nespí (1.12.2004)

z knihy Jak to vidí Marie Svatošová

Další rok utekl jako voda a opět tu máme advent. Všichni jsme o rok starší a ráda bych dodala - taky o něco moudřejší. Nějak mi to ale nejde z pusy, když si vzpomenu, jak hloupě jsem před pár dny naletěla. Dávám si velký pozor na to, abych v téhle době nepodlehla tomu tradičnímu předvánočnímu shonu. Svůj prostor vnitřní svobody si snažím chránit zcela vědomě a programově. Snažím se i při všech těch nezbytných každodenních aktivitách nějak ztišit a dobrat se pokoje v duši. To pokládám za nezbytnou bezprostřední přípravu na Vánoce. Vůči agresivní reklamě jsem už dávno zcela imunní. Jsem to já a nikdo jiný, kdo rozhoduje o tom, co z médií k mému sluchu či zraku dolehne a co k němu nepustím. Tohle všechno je pravda, ale jak známo, čert nikdy nespí.



Antivirový program pro naši duši se koupit nedá

Vynalézavost a rafinovanost zla prakticky nezná mezí. Je to podobné jako s počítačovými viry. Těm stačí miniaturní skulinka v programu a škody mohou být doslova nedozírné. Na počítačích je dnes závislé fungování celého civilizovaného světa a člověku se ani nechce domýšlet, co všechno by se zhroutilo, kdybychom se těm virům všelijakými antivirovými programy nebránili. Antivirový program, který by před útoky virů chránil naši duši, se bohužel koupit nedá. Ten si musí každý z nás pracně budovat sám. Většinou v tom postupujeme obdobně jako výrobci počítačových programů. Nejprve virus objeví skulinku, napáchá škodu, a teprve pak někdo vymýšlí příslušnou záplatu, aby se to příště nemohlo opakovat.



Anonym podepsaný sedmi mužskými křestními jmény

Před pár dny jsem jednomu takovému viru dovolila vniknout do mé duše. Řádil v ní sice jen chvíli, zato byl nadmíru úspěšný. S hanbou musím přiznat, že se mu podařilo mě zcela ochromit a rozhodit, a taky připravit o čas, který se už nikdy nevrátí a který jsem mohla (a určitě měla!) věnovat něčemu rozumnějšímu. Tím virem byl dopis psaný tiskacími písmeny, podepsaný sedmi mužskými křestními jmény, zkrátka anonym. Samozřejmě vím, co se má s anonymním dopisem udělat. Hodit ho do koše a pustit jeho obsah okamžitě z hlavy. Jenže já jsem s ním v duchu dva dny diskutovala, a co je horší, představovala jsem si, kdo to tak asi mohl napsat. To samozřejmě nemám šanci vypátrat, nejsem detektiv. Jsem jen chybující člověk, což jsem si naštěstí po těch dvou dnech plně uvědomila, když jsem se přistihla, že už z napsání onoho anonymu začínám podezírat některé konkrétní lidi. S největší pravděpodobností lidi nevinné. V takové situaci bych se před 11. zářím určitě v první volné chvíli rozjela do Třebenic, abych to dala do pořádku ve svátosti smíření (zpovědi). Samozřejmě to tímto způsobem do pořádku dám, i když někde jinde.



Neříkal jsem ti, ať si hlídáš svobodu?

Přece jen ale ten anonym byl k něčemu dobrý. Jakmile mi tohle všechno došlo, podívala jsem se provinile na fotografii svého dosavadního zpovědníka, zavražděného P. Ladislava, ze které se mi dívá přímo do očí, a jako bych slyšela: "Neříkal jsem ti, ať si hlídáš svobodu?" Říkal. A není to vůbec snadné. Stačí jeden anonym a člověk je v pasti. Příště to poletí rovnou do koše.


***

Ilustrační foto: IMA



 

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající?
• Záznam rozhovoru z ČRo Hradec Králové 26.2.2006
• Kdo je pro Boha V.I.P.?
• Aby bílá byla bílá
• Anděl s botami
• Bílé vrány
• Štěstí? Smůla? Kdo ví?!
• Stačí opěrný bod, páka a hej rup
• Nebojte se!
• Dva lotři těchto dnů,
• Všechno je naopak
• Naše pusa je jako hlaveň kulometu
• Dvě mouchy jednou radnou
• Rošťák hodný následování
• Poslanecký plat – Jidášův měšec?
• Ohlášená neohlášená inventura (29. 12. 2004)
• Možná i to slunce v duši se objeví (15.12.2004)
• Různé motivy k emigraci (17.11.2004)
• Leží štěstí za kopečky? (3.11.2004)
• Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma (20.10.2004)
• Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
• Živý odkaz zavražděného kněze (aneb: mimo mikrofon 8, 22.9.2004)
• Na kopec ! (Aneb: mimo mikrofon 7, 8.9.2004 )
• Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
• Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)
• Letnice - svátek skutečné plnosti života (záznam rozhlasového pořadu 26.5.2004)
• Jestli jsi, Bože, dej se mi poznat ! (aneb: mimo mikrofon 4, 12.5.2004)
• Nezbytná podmínka štěstí (aneb: mimo mikrofon 3, 28.4.2004)
• Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)
• Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
• Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
• Sodoma a Gomora a desítka spravedlivých (3.3.2004)
• Internet a senioři / Modlitba Tomáše Mora (18.2.2004)
• Záznam internetového rozhovoru na www.vira.cz z 10.2.2004
• Krása stáří / Modlitba dříve narozeného (4.2.2004)
• O modlitbě (21.1.2004)
• Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
• Vánoce / Porod o půlnoční v africké buši (17.12.2003)
• Advent / Kde se vzala radost (3.12.2003)
• Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
• Vnitřní svoboda / Odpuštění (5.11.2003)
• Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
• Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)