Já ti pomohu, praví Bůh. (Iz 41,13) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Knihovna

Hans Waldenfels

Buddhismus

Čtyři vznešené pravdy pro samospasení

z knihy Světová náboženství , vydal(o): nakladatelství Zvon

Zakladatelem je Siddhártha, po meditační zkušenosti Buddha (= osvícený, probuzený). Žil asi na přelomu 5. a 4. stol. př. Kr., narodil se v dnešním Nepálu. Buddhovo kázání se soucitně obrací k lidem, aby je vedl na cestu osvícení a současně obsahuje zásadní kritiku vládnoucího náboženství, která se líbí i dnešním kritikům náboženství: Buddha vystupuje pouze jako příkladný člověk. Nevydává se za božího vyslance nebo prostředníka spásy mezi bohem a lidmi. A už vůbec není božskou bytostí.

Výslovně nepopírá svět boha či bohů, ale ani o něm nemluví, takže buddhismu byl vždy upírán charakter náboženství.

Cestu k osvobození proto neotvírají ryty prováděné bráhmany, ale vlastní úsilí každého jedince bez ohledu na jeho příslušnost k určité kastě. Vlastní úsilí nezáleží v řešení teoretických otázek, ale v praxi, která přináší spásu.





Čtyři vznešené pravdy

Jsou tradovány jako Buddhovo kázání a jsou v základu všech forem buddhismu. Čtyři vznešené pravdy odpovídají na čtyři otázky:
1. Jak zakoušíme svou existenci?
2. Co je příčinou této zkušenosti?
3. Je možné z této zkušenosti uniknout?
4. V čem je cesta osvobození?

„Co je, mnichové, vznešená pravda o utrpení? Narození je utrpení, stáří je utrpení, nemoc je utrpení, umírání je utrpení, starost, tíseň, bolest, zármutek a zoufalství jsou utrpení, být spojen s tím, co je nemilé, je utrpení, být odloučen od toho, co je milé, je utrpení, krátce řečeno: patero skupin, jimiž pronikáme ke světu jevů, je utrpení.“ (Díghanikája II 9,22)

Člověk se skládá z pěti skandh, doslova skupin (dnes se překládá „faktory existence“), které působí příchylnost ke světu:
- tělesnost,
-cítění,
- vnímání a pojmy,
- psychické tvořivé síly a činnosti,
- vědomí a způsoby poznání.


2. pravda: Příčina utrpení
Na otázku po vzniku trpení odpovídá Buddha slovem žízeň.

„Co však je, mnichové, vznešená pravda o vzniku utrpení? Je to žízeň, způsobující nová narození, provázená dychtivostí po radovánkách, hned tu, hned tam nalézající potěšení, je to žízeň pohlavní, žízeň po existenci, žízeň po blahu.“

Jako důvod toho, že lidská existence je plná utrpení a nevykoupená se uvádí nevědomost a ulpívání.


3. pravda: Východisko z utrpení
Radostná zvěst buddhismu zní: z koloběhu utrpení lze uniknout, existuje východisko.

„Co však je, mnichové, vznešená pravda o odstranění utrpení? Je to naprosté odstranění oné žízně tím, že ji člověk zapudí, odstraní, opustí, vyhladí.“

Klíčové slovo zní nirvána = vyvanutí, vyhasnutí. Cíl je tedy tam, kde se uhasí žízeň, kde už není žádná touha a kde byla odstraněna všechny příchylnost.

Jako protějškem žízně je vyhasnutí, tak protějškem nevědění je osvícení a probuzení k pravé moudrosti. Vlastní skutečnost se přiznává pouze prázdnotě.

„Vpravdě, toto pravil Vznešený, toto zvěstoval Svatý a tak jsem to slyšel: Existuje, mnichové, něco nezrozeného, nevzniklého, co není ničím podmíněno. Kdyby mnichové, toto nezrozené, nevzniklé, nevytvořené, jež nemá žádnou podmínku, nebylo, pak by nebylo pro toto zrozené, vzniklé, vytvořené vyrostlé z této podmínky žádného úniku. Protože však, mnichové, ono nezrozené, nevzniklé, nevytvořené, nepodmíněné existuje, je pro zrozené, vzniklé, vytvořené, příčinami podmíněné – vykoupení. (Itivuttaka II 6)


4. pravda: Cesta z utrpení
„Co však je, mnichové, vznešená pravda o stezce vedoucí k odstranění utrpení? Touto stezkou vedoucí k odstranění utrpení je tato osmidílná cesta:
- pravé poznání,
- pravé rozhodnutí,
- pravá řeč,
- pravé jednání,
- pravé žití,
- pravá snaha,
- pravé rozvažování,
- pravé ponoření se do sebe.“

V osmidílné cestě lze rozlišit dvě etapy, které je třeba uskutečnit pravým způsobem, tj. vyhnout se při tom extrémům:
1. Etická disciplína
2. cvičení v ponoření (soustředění).

Etická disciplína je přitom předpokladem pro cvičení v meditaci. Cvičení za-zen (meditace vsedě) přesně vzato navazuje na poslední stupeň osmidílné cesty a jeho zásadním předpokladem je morální způsob života ve smyslu osmidílné cesty.

Etické jednání má základ v poznání čtyř vznešených pravd. Z poznání vyplývá rozhodnutí k odříkání, k blahovůli vůči všemu živému, neubližování.





Osvícení a soucit

Osvícení jakožto poznání pravé svobody v prostoru vší pomíjivosti má ústřední význam. Vedle něho zůstává ve stínu význam soucitného vztahu osvíceného k nevykoupenému světu. Ideální postava malé cesty – arhat se bytostně vyznačuje vyhasnutím základních vášní, žádostivosti, nenávisti a omylu, a odstraněním žízně. Arhat je absolutně svobodný člověk. Stavu, kdy jsou zničeny všechny vášně, lze dosáhnout už v tomto životě, ale definitivním se stává ve smrti.

Na rozdíl od egocentrického a elitářského arhata vystupuje u ideální postavy velké cesty – bódhisattvy soucit s neosvíceným a proto nesvobodným světem. Bódhisattva sama už dosáhla stavu buddhy, nechce však vejít do dokonalé nirvány dříve, než budou vykoupeny všechny nevykoupené bytosti. Vedle historického Buddhy se tedy uznávají další postavy Buddhy, tedy mnoho bódhisattvů. Dává se jim jméno a stávají se ve víře a důvěře předmětem úcty a vzývání.


Jako druhý sloup velké cesty je třeba v této souvislosti uvést amida-buddhismus. V této formě buddhismu se lidé obracejí opětovným vzýváním k Amitábha-ovi (jap. Amida), tj. k Buddhovi západního ráje a k jeho bódhisattvovi Avalókitéšvara-ovi (jap. Kannon).

V Japonsku je třetím sloupem klasického buddhismu ničiren-buddhismus. Tuto školu založil mnich Ničiren (v pol. 13. stol.); vyznačuje se dějinně eschatologickým zaměřením, spojením nacionalismu a universalismu (Japonsko jako tribuna hlásání spásy pro celý svět), nárokem na absolutní platnost vůči všem ostatním formám buddhismu. Ničiren-buddhismus je živnou půdou hnutí sókagakkai aj.





Buddhismus a křesťan

Opravdovost úsilí cizích náboženství bude pro křesťana výzvou, aby se v praxi a zkušenosti víry stal schopným dialogu, aby byla možná výměna ve zkušenostech v oblasti ducha.


Výpis všech kapitol z této knihy: Hinduismus / Buddhismus / Islám

Související texty k tématu:

Světová náboženství:
- Křesťanství
- Hinduismus
- Buddhismus
- Islám
- New Age - náboženství bez Boha
- Další texty k tématu náboženství zde

Víra:
- Víra je dobrodružství i osobní vztah 
- Základní pohled víry - I Tobě jde Bůh vstříc
- Víra je velmi široký pojem (Aleš Opatrný)
- Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
- Credo (kredo) - Souhrn křesťanské víry
- Další texty k tématu víra zde

Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde

Vánoce z různých úhlů

Vánoce z různých úhlů
(21.12.2017) Vánoce - informace, koledy, omalovánky, mp3, recepty

Betlémské světlo

Betlémské světlo
(21.12.2017) Informace, rozvoz, mapa, historie, náměty, fotogalerie, kontakt. (odkaz na betlemskesvetlo.cz)

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha
(12.12.2017) Když naše modlitby narážejí jakoby na zavřené nebe….

Jak obdarovat i někoho opravdu potřebného

(7.12.2017) Každý rok rostou hromady dárků, které nakonec skončí někde v šuplíku. Může to vypadat i jinak....

Adoptuj si politika

(4.12.2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.