Svět je chrám. Smyslem modlitby a duchovního hledání je uvidět pravou skutečnost, pravý Boží svět, který je našim očím zatím skrytý. Tento Boží svět nazýváme Božím Královstvím.

Základem tohoto království je Bůh, dobro a láska. V Boží přítomnosti žijeme již nyní, jsme jí stále zcela obklopeni - i teď, když čtete tyto řádky. Jen je třeba otevřít své nitro jeho přítomnosti!

Svatý Patrik řekl:
Bůh pod tebou, Bůh před tebou,
Bůh za tebou, Bůh nad tebou,
Bůh v tobě.

Jakmile jednou spatřím Boží obraz i v té hroudě hlíny, kterou já sám jsem, budu schopen spatřit Boží obraz v sobě, v lidech ve svém okolí a posléze i ve všech věcech. Jakým způsobem se totiž dívám na nějakou věc, takovým způsobem se dívám na všechno další.

Ježíš to vyhrocuje: dokážete vidět obraz Kristův i v těch nejmenších? Dokážete vidět Krista i ve všech bezvýznamných? Nevoní nám. Obtěžují nás. Odčerpávají peníze z našich daní. Dokážeme-li toto, pak opravdu hledíme k Božímu království.

A Ježíš to vyhrocuje ještě dál. Říká, že máme milovat a rozeznávat Boží obraz i ve svých nepřátelích. Logicky to nedává žádný smysl. Buď ale vidíme Boží obraz ve všech stvořených věcech, nebo ho nevidíme vůbec. Snažíme-li se někoho vyloučit: nemocné, slabé, černochy, bohaté, homosexuály (nebo kohokoli jiného), pak nevidíme. Jestliže ale svět je Boží chrám, pak posvátní jsou i naši nepřátelé. Ježíš se ale nezastavuje jen u lidí, nepřátel a nejmenších bratří a sester. Jde dál až k zvířatům, květinám, plevelu…



Nedá se říci: `Hle, je tu´ nebo `je tam´! Vždyť království Boží je mezi vámi! (Lk 17,21)

Ježíš praví: „Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." (Jan 3,3)