Snažte se z toho koně nespadnout

19.7.2007, Radovan Lukavský

Jednou mi volali z filmu, a jestli umím jezdit na koni? Že budou točit Revoluční rok 1848. Řekl jsem jim, že na koni jezdit neumím. A oni, tak to se naučíte; budete hrát gardistu. Zítra točíme. Zavolali trenérovi a odpoledne jsem tam letěl. Viděl jsem, jak to toho trenéra štve. Říkal, no jo, no. Páni filmaři si myslej, že se někdo za hodinu naučí jezdit na koni. Tak si na to vlezte. Tak jsem na toho koně vylez, on mi řekl, jak mám sedět, jak mám toho koně tisknout koleny, jak mám držet špičky spíš k sobě.

Druhej den ráno jsem přišel na Barrandov, oblíkli mě do jezdeckýho, dovedli mě do ateliéru, kde stála kulisa Klementina a naproti Mostecká věž, vstupní brána Karlova mostu. Čekal tam taky kapitán jízdy, dragoun. Teď přišel režisér a řekl, tak pánové, až bude klapka, tak vyrazíte tudy a za váma bude výbuch a tady ta stěna Klementina se zřítí - snad to nebude těm koníčkům vadit, viďte? Potom vyrazíte, tady začne hořet sud, jo, budou lítat ohnivý střely A dojedete k tý Mostecký věži, a tam pak bude další záběr.

Ale ten kapitán byl jako bez dechu a říkal mu, tohle jste mi ale měli říct předem, poněvadž to bych byl přivedl nějaký dvě hluchý, klidný kobyly. Já jsem byl pozvanej na filmování jezdecký scény, takže jsem vzal dva nejživější koně, co armáda má. Režisér odešel a ten kapitán mi říká, můžu vám dát dvě rady. Až to bouchne, ten kůň se lekne a v první řadě se bude snažit zbavit se vás, poněvadž v krizové situaci nepotřebuje mít nějakýho troubu v sedle. Čili v tom okamžiku se vzepne, aby vás vyhodil ze sedla. Jakmile se začne zvedat, tak se mu nesmíte pověsit uzdou na hubu, naopak, musíte uzdu úplně povolit a dát mu šporny. Musíte ho vzít do slabin, povídá mi, a on vyskočí vpřed a bude cválat, tak se snažte nespadnout.

Byla klapka – rovnou se to vedle nás začalo řítit. Kůň byl jak zběsilej, oheň, světelný ohnivý střely. Začal tak běsnit, že všichni z toho ateliéru utekli. Ti, co mohli ze dveří, ti byli hned venku. Ti, co nemohli, vylezli po hasičských žebříkách nahoru – prostor byl v mžiku liduprázdnej, ani za kamerou nikdo nebyl.


***

Se svolením zpracováno podle knihy rozhovorů s Radovanem Lukavským: Rozhovory s dědečkem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde

Internetový rozhovor s Radovenem Lukavským, který proběhne počátkem června 2007, naleznete zde.

Související texty k tématu:

Autor: Radovan Lukavský   |   Tisk   |   Poslat článek známému

[nahoru]