Spadne-li nám něco krásného a cenného „z čistého nebe“ do klína, máme pochopitelně radost. Mnohdy ale nejsme schopni takový nečekaný dar plně přijmout a docenit. Abychom cenné věci uměli skutečně přijímat, je třeba být připravenými. A přípravou je již naše touha. Odkrývá nové hlubiny našich schopností a mobilizuje naši energii. Naše síly se tak spojí a nasměrují k vytouženému cíli.

Každému z nás se už určitě stalo, že se chtěl do něčeho pustit, ale nevěděl, jak na to. Mnohdy to nakonec vzdal. Totéž platí i o práci na vlastním životě, na životě z víry. Několik tipů jak žít víru ve všedním životě shrnul v desetibodovém programu s názvem „Desatero pokoje“ papež Jan XXIII. Je to spiritualita přizpůsobená všednímu dni.

Každý bod tohoto desatera lze žít buď
jeden den, jeden týden, či jeden měsíc…

Začít je možno kdykoliv.
Třeba právě nyní…



JEN PRO DNEŠEK
SE BUDU SNAŽIT PROŽÍT DEN, ANIŽ BYCH CHTĚL VYŘEŠIT PROBLÉM CELÉHO SVÉHO ŽIVOTA

Co všechno na mě dnes čeká! Před svými problémy dnes nebudu uhýbat, nebudu klesat na mysli, budu jim hledět do očí. Předám sebe i se svými problémy Bohu, uvědomím si: i dnes se o mne stará On. Jde se mnou přes hory a doly, výšiny i hlubiny. Stačí vždy jen krátká modlitba, občasné zamyšlení a připomenutí.




JEN PRO DNEŠEK
NEBUDU NIKOHO KRITIZOVAT A NAPRAVOVAT

Jsem především zodpovědný sám za sebe, ne za druhé. Měl bych tedy především sám na sobě vidět všechno to dobré, ale i zlé. A měl bych se, pokud možno, vidět tak, jak mě vidí Bůh. On má o mém životě největší přehled. Jemu záleží jak na mě, tak ale i na lidech v mém okolí. Nyní je tedy pro mě důležité Kristovo slovo: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra a trám ve svém oku nepozoruješ?“ Jen pro dnešek chci tedy korigovat pouze sám sebe.




JEN PRO DNEŠEK
BUDU ŽÍT Z JISTOTY, ŽE JSEM STVOŘEN PRO ŠTĚSTÍ

Jsme Boží synové a dcery. Naše oči pro Boha ale osleply, naše uši pro jeho slovo ohluchly, ztrácíme božský cíl a běžíme výhradně za lidskými cíly. V uších nám přestává znít Boží volání. Jsme pyšní na to, co jsme a co chceme. Naše zacpané uši ale musíme pročistit, abychom slyšeli, k čemu jsme povoláni, odvalit kámen z našich srdcí, abychom poznali k čemu nás Bůh stvořil.




JEN PRO DNEŠEK
VĚNUJI ALESPOŇ DESET MINUT DOBRÉ ČETBĚ

Dobrá četba je pro život duše stejně důležitá a nutná jako dobrá výživa pro život těla. „Čtěte málo ale dobře!“ Otevírám si pravidelně i Boží slovo – Bibli?




JEN PRO DNEŠEK
CHCI POZNÁVAT PLÁN, KTERÝ SE MNOU MÁ BŮH

Nemusím se štvát, ani váhat. Bůh zná mé kroky a jejich rychlost, zná mé možnosti. Půjde se mnou za předpokladu, že se vydám po jeho cestách a že ve svých plánech ponechám místo na jeho dobré záměry.




JEN PRO DNEŠEK
SE PŘIZPŮSOBÍM OKOLNOSTEM, ANIŽ BYCH CHTĚL OKOLNOSTI PŘIZPŮSOBIT MÝM PŘÁNÍM

Domnívám-li se, že lidé se vždy musí přizpůsobit mně, promeškám mnohé cenné hodnoty pro svůj život. Něco velmi důležitého mi může být darováno právě v lidech, kteří jsou mi málo sympatičtí.




JEN PRO DNEŠEK
CHCI KONAT DOBRO

Konání dobra vyvěrá z Boží dobroty. Nemusím konat nemožné, mohu činit jen to, co je v mých lidských silách. Jeho dobrota totiž chce působit i skrze mne. Vykonám pouze to, co je možné, a vše ostatní ponechám Bohu. Vždyť je to Bůh, kdo dobro dává a působí.




JEN PRO DNEŠEK
VYKONÁM DOBRÝ SKUTEK A NEBUDU O TOM NIKOMU VYPRAVOVAT

Jak mohu žít tak, aby v mém okolí přibylo trochu dobra?




JEN PRO DNEŠEK
CHCI KONAT BOŽÍ VŮLI

V životě se vždy najde něco, co mi připravuje více starostí – nějaký nevyřešený problém, který přede mnou narůstá a skličuje mě. Proto si určím pořadí věcí, které je nutné vyřídit a předně vykonám něco konkrétního, do čeho se mi vůbec nechce, co již dlouho odkládám. Když se k tomu nakonec odhodlám, jistě poznám, že mi najednou zbývá více času na vše ostatní a jak mi je lehce. Vždycky smím důvěřovat, že Bůh mi chce pomoci, stojí při mně a ukazuje mi cestu z každé životní situace.




JEN PRO DNEŠEK
CHCI VĚŘIT V BOŽÍ PROZŘETELNOST

Bůh o mně ví a stará se o mne tak, jakoby mimo mne nebylo nikoho na světě (i kdyby okolnosti svědčily o pravém opaku). Bůh si mě váží, cení mě jako drahocenný šperk a miluje mne jako svou milovanou dceru nebo syna.




JEN PRO DNEŠEK
NEBUDU MÍT STRACH

Nebudu mít strach radovat se ze všeho, co je krásné, a budu věřit v dobrotu. Nebudu mít strach před tím, co mě jednou může potkat. Vždyť tolikrát je v Písmu připomínáno : „Neboj se, jsem s Tebou, držím Tě za ruku.“ Naše často „podzimní nálada“ by se tak měla měnit v náladu spíše adventní. Strach a hrůza by se měly měnit v očekávání krásného, co nám Pán přislíbil.



Svítilnou mým nohám je tvé slovo, Bože,
a světlem mé stezce. (Žl 119,105)





Zpracováno podle knih J. Haase: „Žít pokojně“
a W. Stinissena I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
které vydalo Karmelitánské nakladatelství.