Otázka časového vzniku světa začala být aktuální, když E.Hubble r.1929 zjistil, že vesmír není statický, ale že se rozpíná. To bylo možno dokázat na základě Dopplerova principu z "rudého posuvu" ve spektru světla přicházejícího ze vzdálených galaxií. Hubble také objevil, že rychlost vzdalování galaxií je úměrná jejich vzdálenosti od nás. Interpretace rozpínání vesmíru vedla k teorii tzv. "velikého třesku" (big bang). Teorie velkého třesku je v podstatě založena na Einsteinově teorii obecné relativity.

V počáteční fázi byla veškerá vesmírná hmota zhuštěna v jediný "bod" s nekonečnou gravitační silou (tzv. singularita). V této fázi musí podle teorie obecné relativity čas a prostor vymizet...

Stvořením rozumíme vznik vesmíru v důsledku činnosti nějakého dalšího činitele. Pojem stvoření proto nemůže být předmětem zkoumání pro fyziku. Neboť činitel je mimo oblast možného pozorování. Jeho tvůrčí akt by navíc přesahoval kategorie fyzikálního působení.
„Stvoření“ však může být předmětem další filozofické analýzy. Vysvětlením počátku vesmíru by pak byla existence bytosti. Bytosti určené právě touto - tvůrčí - schopností. I když z toho nemůžeme blíže určit povahu Stvořitele.

Vysvětlení počátku vesmíru hypotézou Stvořitele se jeví jako korektní. Naproti tomu je absurdní hypotéza, že počátku vesmíru ve velkém třesku nepředcházelo nic. Pokud nemůžeme jít „za“ velký třesk, znamená to že svět vznikl z ničeho. Takové pojetí není vysvětlením.

Souhrnně lze tedy z hlediska věd říci: hypotéza Boha vysvětluje časový vznik světa i jeho zákonitosti racionálněji, než hypotéza „svět stvořil sám sebe“…

***

Se svolením zpracováno podle knihy: J. Ondoka: Ateismus, vesmír a Bůh - Důkaz nebo hypotéza Boha? kterou vydalo nakladatelství Trinitas

***

Několik kapitol z knihy J. Ondoka: Ateismus, vesmír a Bůh - Důkaz nebo hypotéza Boha? naleznete zde