Uzdravení lze popsat jako jistou "detoxikaci" z otravy lítostí, rozhořčením, hněvem, pomstychtivostí a dalšími negativními postoji a emocemi, které vznikají v kontextu prožívané nespravedlnosti a křivdy.

Tato detoxikace má jasně vymezené etapy, které vytvářejí určitou dynamiku vnitřního uzdravení a ta by měla být respektována, chceme-li se skutečně uzdravit. Nezáleží na tom, do kolika dílčích kroků si vnitřní uzdravení rozdělíme, důležité je, aby jejich popis odrážel skutečnou dynamiku ublížení, odpuštění a smíření.

Kromě nezbytných zobecnění je zkušenost ublížení stejně jako sám proces uzdravení vždycky individuální a osobní. Jakákoli situace lidského zraňování je v jistém smyslu neopakovatelná, stejně jako je neopakovatelná citlivost člověka k utrpení, okolnosti, které tuto zkušenost provázejí, vztah mezi ublíženým a ubližujícím, neopakovatelné je i vnitřní vyrovnávání s pocitem křivdy; jedinečné je dále rozhodnutí pustit se do procesu vnitřního uzdravení.

***

Se svolením převzato z knihy J. Augustyna ´Křivda, odpuštění, smíření´, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde.