Nic není skryto, co nebude zjeveno. (Lk 8,17) - Biblický citát na dnešní den

Rejstřík věcný

Vyhledávání podle kombinace klíčových slov

příběh, povídka

  • ´Pravda vítězí´, ale dá to fušku... (článek) - Nemohl jsem nikdy opustit naše státní heslo: „Pravda vítězí.“ Aby ale pravda opravdu zvítězila, dá to obrovskou fušku. Nic dobrého totiž nelze stavět na lži. To se totiž dříve nebo později stejně rozpadne jako domeček z karet. Je hrozné, když lidem zachutná moc a když toho dovedou zneužívat. (Z povídky Františka Lukeše)
  • Co mám z toho, že věřím v Boha? Statečná stará žena vypovídá... (článek) - Vzpomínám na jeden pěkný příběh. Udál se v Německu, v Porúří někdy kolem r. 1925. Bylo tam velké shromáždění. Nějaký učenec tam celé dvě hodiny dokazoval, že Bůh neexistuje. Předložil veškerou svou moudrost. Sál byl plný lidí. Mnozí nešetřili chválou a nadšením. Když řečník po dvou hodinách skončil, vstal předseda shromáždění a řekl: „Teď bude diskuse. Kdo chce něco říci, ať se přihlásí!“ Ovšem nikdo neměl odvahu.
  • Dědeček den před svou smrtí vybral z banky milion (kapitola z knihy) - Po jeho náhlé smrti se všichni příbuzní pohádali, protože nikdo nevěděl, kde milion je...
  • Je pošmourné zimní lednové ráno. A já mám nějakou chřipku. (článek) - Mám nějakou chřipku. B ěžná nemoc mě ale letos naprosto skolila, a tak jsem paralyzovaná zůstala víc než týden v pracovní neschopnosti ležet doma v posteli. V  teple postele p iju tak svou ranní kávu a děkuji...
  • Ježíšek pro mě (kniha) - Vánoční povídky a příběhy
  • Není spravedlivé dělit se... (článek) - Dva bratři společně pracovali na rodinné farmě. Jeden byl ženatý a měl velkou rodinu. Druhý byl svobodný. Večer si vždy veškerou úrodu i peníze dělili napůl. Jednoho dne si jeden bratr řekl: „Není spravedlivé dělit si všechno napůl..."
  • Opilec o Vánocích (kapitola z knihy) - (vyprávění střízlivého člověka)
  • Pády patří k životu (článek) - V životě je třeba nevyhnutelně počítat s pády a nevzrušovat se jimi, ale vstávat a zase znovu se vydávat vpřed! Chce to ale pořádně silný motiv, velkou pokoru a vytrvalost…
  • Pane Bože, pojďte se podívat na ty mandle (článek) - Do nemocnice přijali malého chlapce, aby mu vytrhli mandle. Když ho přišli navštívit rodiče, báli se, že bude celý zničený a v šoku. K jejich údivu ho ale našli, jak vzrušeně sedí a je celý žhavý vypravovat jim svou zkušenost. "Byl tam Bůh!" vykřikl. "Viděl jsem ho. Mluvil se mnou." "Jistěže tam byl Bůh, miláčku," řekla mu matka, "ale neviděl jsi ho a docela určitě s tebou nemluvil." "Mluvil, mluvil," trvalo dítě na svém. Pak se ho zeptal otec, jak Bůh vypadal.
  • Pes a řezník (článek) - Jeden řezník zjistil, že do obchodu vstoupil pes. Snažil se ho zahnat, ale pes se okamžitě vrátil. Řezník zjistil, že pes v hubě přinesl vzkaz. Vzal si ho a četl: „Mohl byste mi poslat dvanáct párků a tři klobásy, prosím?“ Ke vzkazu byla také připevněna bankovka. Řezník psa obsloužil a vydal se ho sledovat.
  • Prezident - lhář? (článek) - Legenda vypráví, že v jedné malé vzdálené zemi museli jednoho dne zvolit nového prezidenta. A tak Rada moudrých požádala každou obec, aby navrhla svého kandidáta. Zvolení kandidáti se měli shromáždit a vyslechnout z úst Rady moudrých požadavky ke splnění dané zkoušky.
  • Srdečné pozdravy z Betléma (kniha)
  • To ale opravdu není fér! (článek) - Existují i jiné možnosti, než se pod tíživými životními okolnostmi či  zlobou ostatních zkřivit nebo zlomit. A někdy se to povede. Příběh jedné palmy.
  • Ve víru víry (kniha)
  • Vole, zbláznil ses? Vždyť na Vánocích je nejdůležitější... (článek) - Kdysi dávno svolala zvířata sněm. Liška se zeptala veverky: "Co pro tebe znamenají Vánoce?" Veverka odpověděla: "Pro mne Vánoce znamenají krásný stromeček ozdobený spoustou svíček a cukrovím, které mám tak ráda." Liška se připojila se svou představou: "Pro mne samozřejmě nesmí chybět voňavá pečená husička. Bez pečínky by to opravdové Vánoce nebyly."
  • Arogantní admirál... (článek) - Jeden admirál sloužil na velké vojenské lodi. Jednou v noci spatřil v dálce světlo a nechal vyslat zprávu: „Uhněte!“ Ale odpovědí mu byla zpráva: „Uhněte vy!“  Admirál se nedal a odpověděl: „Jsem admirálem na velké vojenské lodi, nebudu uhýbat, ale vy uhněte na východ!“
  • Bůh nemá v tomto světě jiné ruce než tvoje (článek) - Během druhé světové války byla během náletů doslova smetena jedna malá vesnička. Mezi "obětmi" byl i farní kostel. Socha Krista vedle kostela přišla o ruce i nohy. Na patu kříže pak pověsil tabulku, na které stojí: "Už nemám ruce ani nohy. Od nynějška buďte mýma rukama i nohama vy."
  • Bylo jasné, chladné, svěží ráno... (kapitola z knihy) - Květná neděle
  • Čemu mě naučil můj pes... (článek) - Římský filosof Seneca říkal, že bychom „měli každý den považovat za samostatný život“. Každý den není jen krok na cestě k cíli; je to sám cíl. Žít v přítomné chvíli začínáme, když chápeme každý den svého života jako velký dar a když žádný den nezničíme tím, že bychom žili v minulosti nebo v budoucnosti...
  • Deset hodin večer (kapitola z knihy) - Zelený čtvrtek
  • Doteky Vánoc (kapitola z knihy) - Prokop Siostrzonek
  • Hluk v nebi (článek) - Ráji hrozí akustické znečištění. Neustále je slyšet neutuchající zvuk mnoha hlasů, který je způsoben modlitbami lidí. Ze země vzlétá záplava slov ve všech jazycích. Co na to Bůh? „Nikdy nenechají mluvit mě. Pořád mluví jen oni ... a to jim můj Syn připomínal: ´Šetřete slovy, přátelé´ (srov. Mt 6,7).“
  • Kohout a křížová cesta (kapitola z knihy) - povídka
  • Legenda o krásné Sapientii (článek) - Na okraji pouště žila se svým starým otcem mladá, krásná dívka Sapientia. Měla mnoho nápadníků, kteří se ucházeli nejen o její přízeň, ale také o její ruku. Když se ovšem dozvěděli, že dívka si vezme za muže jenom toho, kdo splní její podmínku a uprostřed pouště jí postaví dům, zklamaně se svých nadějí vzdávali.
  • Máš (opravdové) přátele? (článek) - Jednou se mně jeden člověk zeptal, zda mám nějaké přátele. Jeho otázka mě udivila, protože jsem za své přátele považoval mnoho lidí.
  • Návrat (kniha) - Z válečného zajetí zpět do kněžské služby
  • Není snadné prokazovat lásku člověku, jenž vás odmítá... (článek) - Někdo mi vytrvale klepal na dveře. Když jsem je otevřela, spatřila jsem unavenou, vychrtlou ženu s rozcuchanými vlasy. Byla to má stará přítelkyně Mitty, kterou jsem neviděla šestnáct let. Přivedla s sebou ženu, která se velmi pasivně posadila na můj gauč a hleděla do země. Byla to její mladší sestra Monika, která se prý před několika dny pokusila o sebevraždu. 
  • Nevěřím na ´Ježíška´ (článek) - „Ale ne, babi Růženko, vy přece ne! Myslel jsem, že vy lhářka nejste.“ „Ale já nelžu.“ „Tak proč mluvíte o Bohu? Už jednou mě napálili s ´Ježíškem´, podruhé nenaletím.“ „Oskare, Bůh nemá s ´Ježíškem´ nic společného. Nevěřím na ´Ježíška´, ale v Boha ano. A basta“
  • Neživoříme zbytečně? (článek) - Chudoba kdysi dohnala jednu rodinu k tomu, aby zpřetrhala své kořeny a emigrovala do Ameriky. Jejich přátelé a příbuzní se s nimi naposledy sešli a přinesli jim jako dárek na rozloučenou chléb a sýr. Byli stejně chudí jako oni, a tak si nic jiného nemohli dovolit. Měli tedy dost chleba a sýra, aby s ním dopluli až do Nového světa. Cestovali v podpalubí starého zaoceánského parníku a rozhodli se raději zůstat po celou cestu v kabině, aby nerozházeli své skrovné úspory.
  • Plná slávy (kniha)
  • Pohostinnost - pohledem židovské moudrosti (článek) - Jednou do městečka dorazila velká skupina kupců, kteří museli zůstat přes šabat. Přišli k věhlasnému rabimu Šmuelovi, zdali by u něho nedostali nocleh a šabatovou večeři. Rabi jim sdělil, že je přijme, ovšem za vysoký poplatek...
  • Povídky z verandy (kniha) - Laskavá vyprávění o rodině, víře, smíchu a lásce
  • Proč Bůh přišel na Zem jako dítě (článek) - Pastýři se vraceli z Betléma, kde se poklonili Ježíškovi narozenému v chlévě. Nesli mu náruče darů a teď se vraceli s prázdnýma rukama. Kromě jednoho z nich, mladičkého pastýře, téměř ještě chlapce. Ten si z betlémského chléva přece jen něco odnesl. Celou cestu tu věc pevně svíral v dlani. Ostatní by si toho ani nevšimli, kdyby se kdosi nezeptal: "Co to máš v ruce?" "Stéblo slámy," odpověděl mladík. "Vzal jsem si ho z jesliček, ve kterých leželo to dítě."
  • Projdi se mnou ještě jednou všechno to, cos prožil (kapitola z knihy) - Druhá noc
  • Příběh o rozladěné kytaře (článek) - V jedné uzavřené místnosti se nacházelo pět kytar, které žily svým obvyklým životem. Jednou vešel do místnosti mladý muž, vzal do rukou jednu kytaru a začal ji ladit. Některé struny přitom natahoval a jiné zase povoloval. Byla to namáhavá práce, při které kytara naříkala bolestí. Další kytary se velmi bály a hudrovaly na člověka, který je přišel naladit. Jedné se podařilo schovat se za křeslo.  
  • Psáno do prachu (kniha) - Novozákonní ´apokryfy´
  • Svatý Mikuláš a jeho kukátko /povídka/ (článek) - Uprostřed noci se malý chlapec Fred najednou probudil. Co se stalo? V pokoji bylo světlo, a přece nebylo rozsvíceno! V tom světle stál statný stařec s dlouhým vlnitým a stříbřitým plnovousem. Byl celý v bílém a na hlavě měl vysokou, zlatem zdobenou biskupskou čepici. „Neboj se, chlapče,” oslovil dítě přátelsky, „jsem svatý Mikuláš.”  Fred byl hned ve své postýlce na kolenou. „Ach svatý Mikuláši,“ řekl bázlivě, „zapomněl jsem si dát za okno punčochu“.  „To není nic tak hrozného,“ odpověděl Mikuláš. „Sice jsem už všechno cukroví i ořechy  rozdal, ale abys nepřišel zkrátka, nechám tě podívat se do mého kukátka.”
  • Svého vlka musíte krmit… (článek) - V mém nitru žije vlk, který se chová agresivněji, když s ním nežiji, když mu nevěnuji pozornost. Možná je to více než vlk. Mohl bych se naučit o něj „pečovat“? Povídka.
  • Ukřižování (kapitola z knihy)
  • Úsměv v táboře malomocných (článek) - Raoul Follereau (*1903 †1977) pracoval v táboře malomocných na jednom ostrově v Pacifiku a podal o tamějších poměrech velice burcující svědectví. Bylo to něco nepředstavitelného. Hrozné rány, strašlivě znetvoření lidé, vlastně už jen chodící mrtvoly, všude beznaděj, zlost, zuřivost.  A přece si uprostřed tohoto zmrzačeného světa uchoval jeden nemocný stařec překvapivě zářivé a usmívající se oči. 
  • V tomto domě se střílet nebude! Aneb němečtí a američtí vojáci u jednoho stolu na Vánoce 1944 (článek) - Byl Štědrý večer roku 1944. Měl jsem tehdy dvanáct let. Ten večer zuřil okolo nás urputný boj o Ardeny. Maršál von Rundschtedt vrhl do zoufalé ofenzívy všechny své síly. Neustále duněla děla, štěkaly kulomety, letadla ustavičně přeletovala nad lesy a světlomety přesekávaly noční tmu jako ohnivé meče. Nedaleko nás umíraly stovky spojeneckých a německých vojáků. Najednou někdo začal silně klepat na dveře. Matka rychle zhasla svíci. Šel jsem se podívat, kdo to je.
  • Vánoce na útěku z nemocnice (článek) - Rychle jsem se rozhodnul a připravil útěk. Všechno proběhlo podle plánu: v půl dvanácté před obědem mě babi Růženka políbila, popřála mi hezkého Ježíška s rodiči a pak se vypařila do šatny. Zapískal jsem. Kluci mě horempádem oblíkli a snesli mě až k rachotině babi Růženky, která snad pamatuje ještě parní pohon. Kamarád zvaný Popcorn má buňky na otevírání zámků, protože měl to štěstí, že se narodil na divokém předměstském sídlišti, takže se mu povedlo otevřít zadní dveře a položili mě na zem mezi přední a zadní sedadlo. Pak se vrátili jako by nic zpátky do budovy.
  • Vánoční příběhy pro potěchu duše (kniha) - Aneb Proč byl u jeslí oslík s volečkem
  • Zmanipulovaný soud (článek) - Příběh o kreativní strategii...
  • Život je drsný, ať si to přejeme, či nikoli. A je třeba s tím počítat. (článek) - Když jsem byl malý, měli jsme starého souseda, který se jmenoval doktor Gibbs. Vypadal úplně jinak než všichni lékaři, co jsem kdy poznal. Hodně se usmíval. Nikdy na nás nekřičel, že si hrajeme na jeho zahradě. Pamatuju si ho jako velmi milého člověka. Když doktor Gibbs zrovna nezachraňoval životy, vysazoval stromy. Pocházel ze zahradnické školy, jež se řídí heslem "škoda každé rány, která padne vedle".
  • ´Máš mapu?´zeptal se mě indián. Kývl jsem. ´Dám ti lepší.´ (článek) - Pouštět se na průzkumy v jihoamerických pralesech není jednoduché ani pro toho, kdo se chlubí,  že je v nich jako doma. I když má člověk sebevíc zkušeností, nikdy neví, jestli se vrátí.
  • Andělé v kurzu (kniha)
  • Bouře se zvedá (kapitola z knihy) - První poprava
  • Copak může punkerka reprezentovat Boha? (článek) - Poprvé jsem ji spatřila koncem září. Byl to den, kdy se studenti registrovali na univerzitě. Byla jsem jedním ze zaměstnanců. Tomuto podivnému přírůstku jsem se ale snažila vyhnout. Byla ostříhaná téměř dohola – nechala si pouze ofinu dlouhých červených vlasů, které jí padaly do očí. Měla na sobě kombinézu, do níž by se vešla snad třikrát, a vypadalo to, že už ji nesundala hezky dlouho.
  • Další příběhy pro uzdravení duše (kniha)

Svatý Václav stál u základů Evropy

(25.9.2017) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23.9.2017) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22.9.2017) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Zajímavé víkendové programy,

(15.9.2017) nebo i jen ubytování v Rožmitále pod Třemšínem...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.