Vtíravé myšlenky při modlitbě

Rád bych se zeptal na následující - mám ten problém, že mě uprostřed modlitby často přepadají hnusné až výsměšné myšlenky vůči Bohu a jindy zas třeba citím nezvladatelné nutkání k nějaké činnosti. Už jsem někdy zoufalej a mám chuť všechno vzdát. Dřív jsem takové věci neměl.
...
Rád bych se toho zbavil, ale nevím jak.
Děkuji za radu.

Toto celé, co popisujete, se může dít a je třeba to řešit či lépe zaujmout k tomu jasný postoj.

1) Není to signál s modlitbou přestat ba naopak. V žádném případě, jelikož to nevyvoláváte vy, nejde o hřích.

2) Zdrojem může být obyčejné pokušení, které vás má od modlitby oddělit - pak platí následující: Snažte se myšlenek nevšímat. Vím, lépe se to řekne, než dělá, ale čím více se jimi budete zabývat a snažit se jich zbavit, tím to bude horší. Zlo na Vás může dorážet, důležité je, nevstupovat s ním do dialogu.

Možná je také potřeba přijmout vlastní hranice a to, že MÁ modlitba nevypadá a nejde podle MÝCH představ, ale že jde tak, jak Pán dá. Uvědomit si i zde svou závislost na něm. Kvalita mé modlitby není výsledkem toho, jak dobře jsem se snažil, ale Boží milosti. Já mohu "pouze" být věrný a vytrvat, i když se nedaří, "dát" Pánu svůj čas.

3) Je však možné, že jde o něco vážnějšího v duchovní oblasti, což může být reziduum minulosti, a je třeba se za tu věc pomodlit, aby to přestalo. Potřebujete vyhledat kněze, který to s vámi probere v korétnosti a v této věci se s vámi pomodlí za kořen tohoto obtěžování.

Kategorie otázky: Modlitba