Svazující strach

Dobrý den. Již od dětství bojuji se svojí povahou. Jsem hrozný pesimista a trémista. Přestože jsem měl na ZŠ stále vyznamenání, ze školy jsem měl vždycky hrozný strach. I jeden malý neúspěch byl pro mě "katastrofa".
…
Už jsem na SŠ, je to dost náročné a celkově i ten strach mně začíná přerůstat přes hlavu. Přijde mi, že je to čím dál horší. Už dopředu přemýšlím o maturitě, že to nezvládnu. Mám šílenej strach před některými hodinami a před každým zkoušením nebo písemkou. Už dopředu vím, že to pokazím a nezvládnu, i když jsem se na to učil. Nedokážu to hodit za hlavu a říct: nějak to dopadne.
...
Té maturity se doslova děsím. Když si představím, že bych měl maturovat s mojí povahou… nejraději bych se tomu vyhnul. Když dělám takovou vědu a mám děsný strach z obyčejných písemek, co budu dělat před maturitou.? Nejraději bych školy nechal. Nejraději bych se školou sekl a utekl co nejdál.
...
Rodiče mě nechápou. Řeknou mi, že to všechno moc řeším. Skoro každý večer a i přes den brečím do polštáře a to kvůli škole a hlavně ze strachu z ní. Já vážně, nevím, co mám dělat.
...
Vím, že rodiče mi nedovolí se školou skončit, ale já chci konečně zažít klid a radovat se ze života a vím, že pokud tady bude škola, tak to nepůjde. Ten strach mě bude pořád ničit. Vážně jsem z té školy již na dně. Někdy přemýšlím, jestli má vůbec cenu na tomto světě vůbec být. Ten strach je vážně hrozný a pro mě už vážně neúnosný. I když se snažím sebevíc, ten strach je silnější než já a poslední dobou se čím dál víc v něm utápím. Už ani nevím, kdy jsem měl z něčeho radost, kdy jsem si řekl, že je to super, že mě to baví. Vidím kolem sebe jen samé problémy. Co mám dělat? Já už vážně nevím jak dál....

Milý neznámý,

je moc dobře, že jste našel odvahu a napsal o svém trápení. Chápu, že je to pro Vás opravdu velmi náročná situace. Ale věřte, že z každé takové situace vede cesta. Jen strach nám velmi zužuje naše vidění, a tak mnoho možností nevidíme. A můžeme mít časem už jen chuť utéci, schovat se, zmizet.

Nejdříve bych Vám ráda napsala něco o strachu. Strach je emoce, pomocí které nám naše psychika říká, že jsme nějak ohroženi, že jsme v nebezpečí. Je to důležitá emoce, která nás chrání. Říká nám -"na tohle nesahej, to by ses mohla spálit....nechoď na okraj srázu, mohla by ti uklouznout noha ....." ‘Možná se máme zastavit, udělat krok zpět, něco nechat být..... Někdy náš strach ,"mluví‘" o tom, že je v našem životě málo jistot, že se nemáme čeho zachytit, o co se opřít. Že se na nikoho nemůžeme moc spolehnout. Může to také znamenat, že je na nás kladen velký nárok, že se musíme hodně snažit, abychom byli přijímáni a milováni. Zažíváme málo pocitu bezpečí, radosti, uvolnění.
V dospívání se často tato emoce ještě zesiluje, protože mnoho věcí se v našem životě mění. Naši náladu v tomto období ovlivňují i hormonální změny. Už se pomalu blížíme k dospělosti a vůbec nevíme, jaké to bude a jestli to vše zvládneme. A tak se objevuje strach ještě více než dřív.

Pokud je náš strach přiměřený, chrání nás. Pomáhá v našem životě něco změnit. Pokud je nepřiměřený, tak nás ochromuje, znehybňuje, bere nám odvahu a chuť do života. Zahání nás do kouta, nutí nás schovávat se a utíkat, vyhýbat se situacím. A to našemu životu neprospívá.

Váš strach je opravdu už moc velký a zřejmě trvá dlouho a tak Vám bere radost i chuť do života. A to je ve Vašem věku obzvlášť škoda. Život není jen škola ( a vlastně ani nepíšete, jestli studujete obor, který Vás baví a ve kterém byste chtěl jednou pracovat?). K životu patří také přátelé, zájmy, koníčky, sport, odpočinek, kultura, setkávání, diskuse, hledání.....Je toho hodně, co nám každý den nabízí.

Je potřeba, abyste vyhledal někoho, komu opravdu můžete důvěřovat a podíval se společně s ním na svůj život. Jaké jsou Vaše možnosti, co Vám v životě jde dobře, co méně, co Vás baví, co byste opravdu chtěl dělat. Co lze vynechat a co naopak je dobré dotáhnout do konce.

Moc bych Vám doporučovala psychoterapii. Psychoterapeut je člověk, který jde kus cesty s Vámi. Naslouchá Vám a pomáhá, abyste viděl, jaké možnosti máte, co se dá změnit, co naopak je dobré, aby zůstalo. Pomáhá hledat to, co Vás podrží, na co se v životě můžete spolehnout. Může Vás upozornit na něco, co ve svém životě nevidíte nebo na co jste zapomněl. A pomůže Vám i zvládat strach. Určitě to udělejte. Budete překvapen, jak se Váš život může změnit.

Nevím, zda máte zkušenost s Bohem. Jestli jste někdy zakusil jeho velkou lásku a moc. Věříme, že Bůh za nás dal svého syna – zvláštním způsobem vlastně sám sebe. A udělal to jen proto, že miluje každého z nás. Každý z nás má pro něj velkou cenu. I Ježíš prožíval velký strach, v tu noc, kdy se potil krví v Getsemanské zahradě. A díky tomu ví, co prožíváte i Vy a je Vám blíž, než si myslíte. Jestli mu alespoň trochu důvěřujete, proste jej o pomoc. Kéž Vám požehná, chrání od zlého a kéž naplní Váš život odvahou, radostí.

Kategorie otázky: Hledání smyslu života, Osobní krize, nemoc, smrt, Sebepřijetí, Hudba, škola, krize víry,...