Spravedlivý Bůh?! To sotva...

Chtěla bych poradit, jak odpovědět na otázky kolegů z práce (samozřejmě lidí nevěřících) typu: "kdyby existoval bůh, nebylo by na světě tolik zla" nebo "bůh nemůže být spravedlivý, když vidíme na jedné straně lidi velice bohaté a na druhé straně lidi živořící, umírající hlady a nemocí…“.
…
Uznávám, že za část věcí si můžeme sami, spoustu věcí můžeme ovlivnit, ale, bohužel, za část věcí ve svém životě nemůžeme. Člověk přeci nemůže za to, v jakém prostředí vyrůstal, jak byl rodiči vychováván, co si od útlého dětství musel třeba prožít a také, jaké geny od svých rodičů zdědil a tak podobně. Jak pak uvěřit, že Bůh nás všechny miluje, je milosrdný a hlavně, že je spravedlivý?
...
Omlouvám se za momentální skepsi ve své víře ve spravedlivého Boha, ale nejen já, ale také spousta dalších, si pod pojmem "spravedlnost" představujeme úplně něco jiného.
…

Dobrý den,
zkušenost, kterou popisujete, je velice stará. Chce se mi říci: Stará jako lidstvo samo nebo alespoň tak stará jako izraelský národ. Řeší ji totiž i Bible. V této souvislosti doporučuji k četbě Žalm 73 i s jeho výkladem nebo Píseň o Božím služebníku (Iz 52, 14; 53). Otázku spravedlnosti utrpení řeší také kniha Job.

Z obecného pohledu je zřejmé, že utrpení, bolest a smrt přichází na svět skrze hřích. Zkušenost ukazuje, že jeho dosah, rozsah a účinky si vůbec neuvědomujeme a silně ho podceňujeme. Sejitím z cesty k Bohu se lidstvo dalo na vlastní dobrodružnou výpravu, která ovšem nedopadá, a ani nemůže dopadnout, dobře. Nacházíme se ve stavu vzpoury, která má pro nás své důsledky v podobě zranění celé naší civilizace, která na jedné straně Boha odmítá, na straně druhé se zmítá v jakési křeči přecházející do agónie. Katolická církev sice učí, že Bůh je všemohoucí, učí však také, že tuto všemohoucnost dobrovolně omezuje lidskou svobodou. Jestliže člověk nechce, Bůh ho nenutí.

Co se týče Boží spravedlnosti, ta spočívá především v tom, že Bůh na sebe vzal zodpovědnost za prvotní selhání Adama a Evy. Když dal lidem svobodu, aby byli jeho obrazem, riskoval, že tuto svobodu zneužijí, což se také stalo. Člověk dokázal pokazit sebe i svůj vztah k okolí, napravit už to neumí. Bůh vzal zodpovědnost za nápravu na sebe a řeší ji individuálně. To znamená: Každý člověk je svobodná bytost a musí Kristovo dílo vykoupení přijmout osobně a vědomě. Ale ani když ho přijme, nemá zaručeno, že jeho život bude bezproblémový. Kristus nám v evangeliu nic takového neslibuje. Naopak dokonce říká, že jeho učedníky čeká soužení a pronásledování (Mt 5, 10 - 12). Je to proto, že křesťan je povolán ke spoluúčasti na Kristově utrpení, kterým se podílí na vykoupení světa (Kol 1, 24).

Kategorie otázky: Zlo a utrpení ve světě