Já jsem Bůh a nikdo jiný. (Iz 45,6) - Biblický citát na dnešní den

5.2.2015, efu

Patří vůbec katolická církev mezi křesťanské církve?

Navigace: Katalog dotazů > Náboženství > Křesťanství

Dobrý den.

Před nedávnem jsem se setkal s názorem, že katolická církev nepatří mezi křesťanské církve, protože uctíváme Marii a tím pádem se jedná o modloslužbu.

V podobném duchu se taky neslo odsouzení toho, že uctíváme hostii jako Kristovo tělo a přitom je to jenom kus oplatku. 

Prosím vás o názor.

Křesťanská je každá církev, která vyznává Krista jako Spasitele, Syna Božího, věří v Nejsvětější Trojici a...

Názor o katolické „modloslužbě“ není nijak neobvyklý, můžeme se s ním setkat v některých nekatolických společenstvích. Málokdy ale uslyšíme tak extrémní výrok, že katolická církev není křesťanská! Křesťanská je každá církev, která vyznává Krista jako Spasitele, Syna Božího, věří v Nejsvětější Trojici a křtí ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. V ostatních věcech se můžeme hádat, ale tohle všechny křesťany spojuje. Jestli si někdo usmyslí, že slovo „křesťan“ nebo „křesťanství“ znamená něco jiného, pak je to jeho problém.

A teď k té „modloslužbě“: rozlišujeme dva druhy náboženské úcty. Mezi úctou k Bohu a úctou k člověku, byť by to byla Matka Boží, zeje taková propast, jako mezi Bohem a člověkem – čili nekonečná. Úctu k Bohu označujeme řeckým slovem „latreia“ a překládáme ji jako "klanění". Tato úcta nemá hranice, nemůžeme ji nikdy přehnat a patří jen a jen Bohu. Náboženská úcta ke svatým se řecky označuje jako „dulia“, k Panně Marii pak jako „hyperdulia“. Už ze samotných slov vidíme, že úcta k Panně Marii a svatým nějak patří do jednoho druhu, kdežto úcta k Bohu je něco úplně jiného. V češtině se bohužel tento terminologický rozdíl stírá, a z toho pak vznikají věroučné zmatky.

Úcta k člověku je nesrovnatelně nižší než úcta k Bohu. Žádný člověk není hoden klanění, ale úcty ano: vždyť úctu projevujeme i lidem na zemi, děti by měly ctít rodiče, žáci učitele, podřízení nadřízené, nezkušení moudré, hříšníci svaté… A kdo jiný z lidí by si zasloužil větší úctu než žena, která nosila pod srdcem Boha? Jak bychom mohli Matku Boží nemilovat, neděkovat jí, nemít k ní úctu, když ji jistě ctil a miloval i samotný Spasitel?

A nejen že si ji s úctou připomínáme, ale modlíme se k ní (a k jiným svatým), stejně jako prosíme zde na zemi mnohé lidi o pomoc a děkujeme jim za prokázaná dobrodiní. Věříme totiž, že i svatí jsou živí, že na nás myslí a pomáhají nám, a tak stále plní Boží vůli, jako ji plnili už na zemi. Nejen že na tom není nic nekřesťanského, ale je to dokonce naplnění křesťanství: vždyť to všechno Pán Ježíš slíbil, a my věříme, že to také na nich splnil! Když se tedy modlíme ke svatým a prosíme je o pomoc, vyznáváme právě svou křesťanskou víru v Boží zaslíbení. Neznamená to, že klademe svaté naroveň Bohu – jen věříme, že jsou u Boha v jeho království, tak jako tam jednou budeme i my.

Podobné je to i s vírou v Kristovo tělo v proměněné hostii. Neděláme nic jiného, než že Kristu věříme doslova jeho slova: „Toto je mé tělo.“ Nemáme důvod mu nevěřit – copak udělal za svého života málo zázraků? Kdybychom každé jeho slovo obraceli, zpochybňovali, vykládali ho v nějakém přeneseném smyslu, co by nám z jeho učení zbylo? Navíc už za jeho života, když mluvil o tomto tajemství, se mnoho jeho učedníků pohoršilo (Jan 6), a on přesto svá slova neodvolal ani je nevysvětloval v přeneseném smyslu:

Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“… Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?" Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: "Nad tím se urážíte?“… Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili. Ježíš řekl Dvanácti: "I vy chcete odejít?"…

Čekali bychom, že to svým učedníkům nějak lépe vysvětlí, ale on se jich místo toho ptá, jestli i oni chtějí odejít kvůli tak velikému tajemství. I dnes se možná ptá stejně svých učedníků…

S přáním všeho dobrého
Linka víry

Kategorie otázky: Křesťanství, Víra – nauka víry, katechismus

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19.10.2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017...

Bůh sám je původcem krásy, aneb podzimní variace

(14.10.2017) Boží věčná moc a jeho božské bytí je možné poznat světlem rozumu z toho, co stvořil (Řím 1,20)

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(12.10.2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se...

Modlete se za politiky, i za ty chybující

(9.10.2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!
(9.10.2017) Zveme vás k přečtení říjnového čísla.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.