Křesťanství a makrobiotika

Již delší dobu řeším problém, na který nemůžu nikde najít odpověď (nebo aspoň takovou, která by mi připadala přesvědčivá). Jsem křesťanka a jím makrobiotickou stravu.

Když jsem hledala odpověď na otázku, jestli praktikování makrobiotiky nemůže ohrozit můj křesťanský život, setkala jsem se se dvěma protichůdnými názory - křesťanské autority MB rovnou odsoudí jako okultismus a makrobiotici (mnozí jsou často zároveň křesťané) nad tím zase mávnou rukou a jako problém to nevidí. S oběma stranami není moc diskuse, protože každá obhajuje to, o čem je předem přesvědčena (nebo to neřeší). Já stojím někde uprostřed a nevím, co s tím. Na jednu stranu se nechci zaplést do nějakých nauk, které by mě odvedly od Boha, na druhou stranu se nechci vrátit k "moderní" stravě, protože s tou by se mi zhoršilo zdraví. Myslím, že přírodní zákony stvořil Bůh (jakkoli nad nimi vládne) a my je nemůžeme porušovat bez zdravotních následků (stejně jako Boží přikázání bez duchovních následků).

Dříve lidé žili v souladu s přírodou - měli jen to, co si v daném místě vypěstovali a co v daném ročním období bylo skladovatelné bez ledničky a chemie - my dnes máme tolik metod, jak jídlo dovážet, konzervovat apod., že to vede k nemocem. Dřívější lidé tedy nevědomky dodržovali makrobiotiku, i když se tomu tak neříkalo a o východních naukách (ze kterých je makrobiotika odvozena) běžní lidé v Evropě nic nevěděli - nemuseli, protože příroda jim vše dala v té podobě, v jaké to pro ně v tu chvíli bylo vhodné.


Lze vůbec nějak určit hranici toho, kdy člověk ještě dělá "zdravou výživu" a kdy už se vystavuje nebezpečí vlivu ďábla?

Milá ...,

děkuji za Váš dotaz a za Vaše poctivé hledání toho, co je pro Vás dobré.
Zdá se mi, že na svoji otázku si vlastně odpovídáte sama. Pokud jste si z makrobiotiky vzala jen to, o čem píšete, co vlastně znaly a dodržovaly naše babičky, tak to není nic špatného a není to ani žádná makrobiotika.

Jinak, pokud je mi známo, je makrobiotika opravdu něco zcela odlišného než křesťanství. Kromě jiného - o Bohu mluví jako o nějaké neosobní síle nebo energii.
Pokud jste praktikující křesťanka, určitě víte, že náš Bůh je Někdo ne něco. Někdo, kdo nás velmi miluje, komu na nás záleží, kdo za nás dal svého Syna, abychom my měli život. Kdo nás zve k osobnímu vztahu – a to je něco velmi vzácného a jedinečného. Bůh je skutečně živý, není to jen síla nebo energie.

Zkuste se přes tohle dívat na svůj vztah k jídlu. Je dobře, že pečujete o své zdraví, o své tělo, aby Vám dobře sloužilo. Snažíte se poznávat, co je pro ně dobré, jaké potraviny, v jaké úpravě, v jaké podobě..... Možná teď stejně času zkuste věnovat poznání Boha. Dívejte se na Ježíše Krista, na jeho život na Zemi, na jeho vykupitelský čin, na jeho lásku..... Čtěte písmo svaté a hledejte, co je dobré pro Vaši duši. Aby Vás starost o správnost Vašeho stravování nenápadně neodvedla od toho nejdůležitějšího – přijetí spásy a následného života s Bohem a pro Boha. Abyste se díky vhodnému jídlu nevzdálila společenství bratří a sester. Abyste neztratila osobní vztah s Bohem. Abyste nežila úzkostlivě, ale radostně a svobodně.

Jezte to, co Vám dělá dobře, ale jinak se dívejte na Ježíše. Hledejte Boží tvář a Boží vůli pro svůj život. Pokud skutečně hledáme Boha a jeho vůli, on dokáže vše v našem životě použít k dobrému.
Proste o světlo a vedení Ducha Svatého, abyste porozuměla, co je pro Vás skutečně dobré. Jak to vidí Bůh.

Přeji Vám na této dobrodružné cestě otevřené a ochotné srdce. Otevřené pro vše, co Bůh nabízí a ochotné nechat se skutečně vést.
Ať Vám k tomu Bůh požehná, chrání Vás od zlého a naplní Vás pokojem.

Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích, Alternativní směry - léčitelství, reiky, terapie,....