Nic není skryto, co nebude zjeveno. (Lk 8,17) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Nedělní liturgie

17.9.2017

24. neděle v mezidobí – cyklus A

Křesťané si často kladou otázku, jaký je vztah spravedlnosti vůči odpuštění? Nejednou v současném světě se odpuštění chápe jako projev slabosti. A jak je tomu v malém společenství či rodině? Platí tam stejná pravidla jako ve státní správě či v soudnictví? V dnešním evangeliu Ježíš nabízí odpověď.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Pane, uděl pokoj těm, kdo v tebe doufají, aby se ukázalo, že tvoji proroci jsou věrohodní. Vyslyš prosby svého lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit nerozděleným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Sirachovcova je jednou z nejmladších ve Starém zákoně. Autor se snaží poučit, ale i přivést přemýšlivého čtenáře k logickým závěrům. I když je v některých bodech úvaha o pravidlech života zjednodušující, najdeme zde důležité důrazy. Nás text dovedl k místu, kde se mluví o odpuštění.

Sir 27,33 – 28,9 (řec. 27,30 – 28,7)

Pomsta a hněv, i to jsou ohavnosti, jen hříšný člověk je chová v srdci. Kdo se mstí, zakusí pomstu Pána, on jeho hříchy uchová v paměti. Odpusť křivdu svému bližnímu, a pak i tvé hříchy budou odpuštěny, když budeš prosit. Člověk uchovává hněv proti druhému, ale od Pána hledá uzdravení? S člověkem sobě rovným nemá slitování, ale za své hříchy prosí? Živí pomstu, ač je sám jen člověk; kdo se smiluje nad jeho hříchy? Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět, vzpomeň na hnilobu a smrt a dbej přikázání! Vzpomeň na přikázání a přestaň nevražit na bližního, vzpomeň na smlouvu s Nejvyšším a odpusť vinu!

ŽALM 103

Také žalm zdůrazňuje odpuštění. A to nejen naše, ale především odpuštění Bohem. To je důvodem veliké radosti!

Odpověď: Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý.

Veleb, duše má, Hospodina, – vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! – Veleb, duše má, Hospodina, – a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní! On odpouští všechny tvé viny, – on léčí všechny tvé neduhy. – On vykupuje tvůj život ze záhuby, – on tě věnčí láskou a slitováním. Nechce se přít ustavičně – ani se hněvat navěky. – Nejedná s námi podle našich hříchů – ani podle našich vin nám neodplácí. Jak vysoko je nebe nad zemí, – tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí. – Jak vzdálen je východ od západu, – tak vzdaluje od nás naše nepravosti.

2. ČTENÍ

Po teoretickém výkladu začal svatý Pavel povzbuzovat čtenáře v praktických otázkách. Jedním z problémů komunity byla hádka o možnost jíst maso obětované modlám. Úzkostlivější bratři tím byli pohoršeni. Pavel dává řešení: „Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu“ (Řím 14,6) a na to navazujeme.

Řím 14,7-9

Bratři! Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán, milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Aleluja.

EVANGELIUM

Čteme závěrečnou část čtvrté velké Ježíšovy řeči, věnované životu ve společenství (církve). Číslovka sedm je narážkou na Boží milosrdenství v příběhu Kaina (Gn 4,24). Ježíšova odpověď 77krát, lze přeložit také jako násobek 70 x 7, tedy 490krát. Hřivna je 9000 denárů a denár byla denní mzda. Dnes by šlo o částku cca 100 miliard.

Mt 18,21-35

Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát. Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože dlužník neměl čím zaplatit, pán rozkázal prodat ho i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‘Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím.’ A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: ‘Zaplať, co jsi dlužen!’ Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: ‘Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to.’ On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a všechno to pověděli svému pánovi. Tu si ho pán zavolal a řekl mu: ‘Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože ji mě prosil. Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?’ A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jak vzácná je tvá milost, Bože; lidé se utíkají do stínu tvých křídel.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Mocným působením svátostného pokrmu ovládni, Bože, celé naše nitro, aby v nás nepřevládlo naše lidské smýšlení, nýbrž božská síla této svátosti. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Každý, kdo žije v manželství, ví, že bez odpuštění nelze úzké spojení s partnerem zvládnout. Pojem spravedlnosti se chápe jako nezbytnost dát každému to, co mu náleží, a to jak v pozitivním smyslu (máme právo na…), tak v negativním významu (oko za oko, zub za zub). Znamená odpuštění změnu těchto pravidel? Každý soudný člověk ví, že přes veškerou snahu nedokážeme vždy zachovat přesnou spravedlnost. Pak musí nastoupit odpuštění. Výborným příkladem je rodina. Špatně fungující manželský pár buď vyžaduje striktní spravedlnost a z domova vytvoří peklo, anebo přestanou jeden vůči druhému investovat své síly a jejich společný život zmrzne. Je tedy zřejmé, že pravidla života ve společenství předpokládají usilování o pozitivní spravedlnost a k ní přikládají nezměrnou míru odpuštění. A pak lze mluvit o životě ve vzájemné lásce.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 18.9.

1 Tim 2,1-8

První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a (došli) k poznání pravdy. Je totiž (jenom) jediný Bůh a (jenom) jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany. Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru.

Lk 7,1-10

Když Ježíš domluvil ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaa. Jeden setník tam měl služebníka, na němž mu velmi záleželo; ten však byl nemocný a umíral. Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a služebníka mu uzdravil. Starší přišli k Ježíšovi a horlivě se přimlouvali: „Je toho hoden, abys mu vyhověl, protože má náš národ rád a vystavěl nám synagogu.“ Ježíš šel s nimi. Když už byl nedaleko od toho domu, poslal k němu setník přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se! Neboť si nezasloužím, abys vešel do mého domu; proto jsem si ani netroufal přijít k tobě osobně. Ale řekni slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu `jdi', a jde, a jinému `přijď', a přijde, a svému služebníkovi `udělej to', a udělá to.“ Když to Ježíš uslyšel, podivil se mu; obrátil se k zástupu, který ho následoval, a prohlásil: „Říkám vám: Ani v izraelském (národě) jsem nenašel takovou víru!“ Když se pak poslové vrátili do domu, shledali, že ten služebník je zdráv.

Komentář: Lk 7,1-10
Pokorné setníkovo vyznání opakujeme pravidelně při eucharistické hostině; Můžeme jej pojmout šířeji než uzdravení pouze „naší duše“.

ÚTERÝ 19.9.

1 Tim 3,1-13

Správně se říká: „Kdo usiluje o to, aby se stal církevním představeným, snaží se o vznešený úřad.“ Takový představený musí být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, ušlechtilý, pohostinný, způsobilý učit, ne pijan, ne útočný, ale mírný, ne svárlivý nebo hrabivý. Musí umět dobře spravovat svůj dům a přidržovat svoje děti k poslušnosti, aby žily naprosto čestně. Jestliže někdo nedovede spravovat svou domácnost, jak se bude moci starat o Boží obec? (Dále to) nesmí být člověk teprve nedávno obrácený, aby mu to snad nestouplo do hlavy a nepropadl stejnému odsouzení jako ďábel. Také je nutné, aby měl dobré jméno u těch, kdo stojí mimo církev. Jinak padne za oběť špatným řečem a (chytne se) do ďáblovy pasti. Totéž platí o jáhnech: mají to být lidé důstojní, ne obojetní v řeči, ne oddaní vínu, ne lační špinavého zisku, kteří uchovávají tajemné pravdy víry v čistém svědomí. I oni musí být napřed zkoumáni, a teprve potom mohou vykonávat službu, když se ukáže jejich bezúhonnost. Právě tak ženy se musí chovat počestně, nesmějí být pomlouvačné, ale střídmé a ve všem spolehlivé. Jáhnové mají být jenom jednou ženatí, mají umět držet v pořádku svoje děti a vůbec vlastní domácnost. Ti totiž, kdo se osvědčí jako jáhni, získají si vážené postavení a radostnou jistotu ve víře v Krista Ježíše.

Lk 7,11-17

Ježíš se odebral do jednoho města – jmenovalo se Naim. Šli s ním jeho učedníci a velký zástup. Když se přiblížil k městské bráně, právě vynášeli mrtvého; byl to jediný syn a jeho matka byla vdova. Z města ji doprovázel velký zástup. Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: „Neplač!“ Přistoupil k márám a dotkl se jich. Ti, kdo je nesli, se zastavili. Řekl: „Mládenče, pravím ti, vstaň!“ Mrtvý se posadil a začal mluvit. Ježíš ho vrátil jeho matce. Všech se zmocnila bázeň, velebili Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a „Bůh navštívil svůj lid!“ Tato zpráva o něm se roznesla po celém Judsku i po celém okolí.

Komentář: Lk 7,11-17
Radost maminky z uzdravení jejího jediného syna musela být nepředstavitelná. Kéž se i já dovedu radovat z Ježíšových mocných činů, které nejsou třeba tak nápadné…

STŘEDA 20.9.

1 Tim 3,14-16

Milovaný! Mám sice naději, že k tobě co nejdříve přijdu, ale přece ti o těchto věcech píšu. Kdybych se totiž opozdil, abys věděl, jak je třeba se chovat v Božím domě, v církvi živého Boha, která je sloupem a pevnou oporou pravdy. A je to skutečně hluboké náboženské tajemství: (Kristus,) který přišel v lidské přirozenosti, byl ospravedlněn Duchem, ukázal se andělům, byl hlásán pohanům, došel víry ve světě, byl vzat do slávy.

Lk 7,31-35

Ježíš řekl zástupům: „Ke komu přirovnám lidi tohoto pokolení, komu jsou podobní? Jsou jako děti, které sedí na tržišti a navzájem na sebe volají: `Hráli jsme vám, a vy jste netancovali, naříkali jsme, a vy jste neplakali.' Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno, a říkáte: `Je blázen.' Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: `Je to žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!' A přece moudrost bude uznána za správnou ode všech rozumných lidí.“

Komentář: Lk 7,31-35
Opravdu, dodnes se lidem nezavděčíte. Jednoho kněze kritizují, že je příliš upjatý, další se zas může jevit příliš „světský“. I dnes by se náš Pán setkal s odsuzováním.

ČTVRTEK 21.9. svátek sv. Matouše

Ef 4,1-7.11-13

Bratři!) Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono ta-jemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech. Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost.

Mt 9,9-13

Když Ježíš šel ze svého města, uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. Když byl Ježíš u stolu v jeho domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to zaslechl a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: ‘Milosrdenství chci, a ne oběť.’ Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“

Komentář: Mt 9,9-13
Nekritizovali bychom dnes Ježíše pro jeho odvahu? Kritéria pro výběr nástupců apoštolů jsme dnes opravdu zdokonalili k nepřekonání…

PÁTEK 22.9.

1 Tim 6,2c-12

Milovaný! Tak vyučuj a povzbuzuj (jak jsem ti já přikázal). Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice mezi lidmi zkaženými, kteří ztratili smysl pro pravdu a domnívají se, že zbožnost je pramenem zisku. Zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen; nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést. Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do mnohých nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí. Ale ty, Boží muži, před tím utíkej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.

Lk 8,1-3

Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a kázal a hlásal radostnou zvěst o Božím království. Bylo s ním Dvanáct (apoštolů) a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z které vyšlo sedm zlých duchů, dále Jana, manželka Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnoho jiných, které se o ně staraly ze svého majetku.

Komentář: Lk 8,1-3
Možná, že kdybychom blíž poznali ženy, které doprovázely našeho Pána, byli bychom zaskočeni. Ježíšova novost spočívala i v tom, že se nerozpakoval obklopit se těmi, na které shlížela společnost svrchu.

SOBOTA 23.9.

1 Tim 6,13-16

Milovaný! Před Bohem, který všemu dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten (příchod) nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král králů a Pán pánů. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu (patří) čest a věčná moc! Amen.

Lk 8,4-15

Když se (k Ježíšovi) sešel velký zástup a z mnoha měst k němu přicházeli, promluvil v podobenství: „Jeden rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padlo některé zrno na okraj cesty; bylo pošlapáno a ptáci ho sezobali. Jiné padlo na skálu; vzrostlo sice, ale pak uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné zrno padlo do trní; trní vzrostlo zároveň s ním a udusilo ho. Jiné padlo na dobrou půdu; vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ A důrazně prohlásil: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství znamená. Odpověděl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království, ale ostatním jen v podobenstvích, `aby se dívali, ale neviděli, slyšeli, ale nerozuměli'. Toto podobenství znamená: Semeno je slovo Boží. Na okraji cesty, to jsou ti, kdo ho vyslechnou, potom však přichází ďábel a bere jim to slovo ze srdce, aby neuvěřili a nebyli zachráněni. Na skále, to jsou ti, kdo s radostí slovo přijmou, když ho slyší, nemají však kořen; na chvilku uvěří, ale v době pokušení odpadají. Co padlo do trní, to jsou ti, kdo ho vyslechnou, ale pak jdou a dusí ho starostmi, bohatstvím a požitky, takže nedozrají k užitku. Co je pak v dobré půdě, to jsou ti, kdo to slovo vyslechli a uchovávají ho v dobrém a upřímném srdci a s trpělivostí přinášejí užitek.“

Komentář: Lk 8,4-15
Mohu si být jist, že Boží slovo, nad kterým se dnes zastavím, padlo do dobré půdy? Zbývá totiž to nejdůležitější: s trpělivostí přinášet užitek!

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz




Svatý Václav stál u základů Evropy

(25.9.2017) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23.9.2017) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22.9.2017) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Zajímavé víkendové programy,

(15.9.2017) nebo i jen ubytování v Rožmitále pod Třemšínem...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.