Nic není skryto, co nebude zjeveno. (Lk 8,17) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Nedělní liturgie

10.9.2017

23. neděle v mezidobí – cyklus A

Nezbytným a důležitým okamžikem v životě rodiny je odpuštění. A neplatí to jen o tatínkovi a mamince, ale také o rodině víry. Odpuštění však není jen úkolem člověka, který chybil. Klíčovou roli naopak hrají postižení, ale i ostatní, kteří stojí kolem zraňujícího i zraněného. Důležitý pohled na selhání, pomoc selhávajícímu i odpuštění nabídne evangelium. Naváže na něj výzva k zodpovědnosti v prvním čtení. Druhé čtení téma doplňuje z obecnějšího pohledu.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Jsi spravedlivý, Hospodine, a správné je tvé rozhodnutí; jednej se svým služebníkem podle svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Prorok Ezechiel vystupuje v Babylonském zajetí (597–539 př. Kr.). Naše stať patří do textu, který mluví o obrácení lidu. Bůh po námi čteném textu pokračuje a říká známý verš: „Nechci, aby bezbožník zemřel, ale aby se obrátil a žil…“ (Ez 33,11).

Ez 33,7-9

Toto praví Hospodin: „Nuže, synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš z mých úst slovo, napomeň je mým jménem. Když řeknu bezbožnému: ‚Zemřeš!‘ a ty mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky. Když se však budeš snažit odvrátit bezbožného od jeho chování, aby se změnil, ale on nezmění své chování, zemře pro svoji nepravost, ty však sám sebe zachráníš.“

ŽALM 95

Massa a Meriba jsou chmurnou vzpomínkou na nedůvěru v Boha při putování pouští na cestě z Egypta (Ex 17,7). Víra je dar, ale také odvaha spolehnout se na Boha a nereptat. Tento krok můžeme učinit právě nyní.

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce!“

Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme Skálu své spásy, – předstupme před něho s chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme! Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou. Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy.“

2. ČTENÍ

Svatý Pavel od dvanácté kapitoly přešel z teologické úvahy do praktické roviny a povzbuzuje své posluchače. Proto také na začátku třinácté kapitoly povzbuzuje k respektu státní moci a plnění povinností (daně, úcta k vládci – Řím 13,7). Přímo na to navazuje náš text.

Řím 13,8-10

Bratři! Nebuďte nikomu nic dlužni – jen vzájemnou lásku. Neboť kdo druhého miluje, splnil zákon. Vždyť přikázání „nebudeš cizoložit, nebudeš zabíjet, nebudeš krást, nebudeš žádostivý“, a je-li ještě nějaké jiné přikázání, všecka jsou shrnuta v tomto: „Miluj svého bližního jako sám sebe“. Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Aleluja.

EVANGELIUM

Matouš své evangelium proložil pěti velkými promluvami Ježíše. Osmnáctá kapitola je čtvrtou promluvou a je zaměřena na život ve společenství (církve). Našemu textu předcházela stať o „maličkých“. Nyní se rozvine úvaha o přijetí bratra, který zhřešil.

Mt 18,15-20

Ježíš řekl svým učedníkům: „Když tvůj bratr zhřeší proti tobě, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci, přiber si ještě jednoho nebo dva, aby ‘každá výpověď byla potvrzena ústy dvou nebo tří svědků’. Když je však neposlechne, pověz to církvi. Jestliže však neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník. Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi. Opět vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoliv věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože! Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, tys poslal svého milovaného Syna, aby tvým slovem a svátostným pokrmem sytil a živil tvůj lid; dej, ať nás přijímání těchto jeho darů přivádí k trvalé účasti na jeho životě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

V lidském životě je řada okamžiků, kdy nás lidé okolo rozčilují svým přístupem, slovy, drobnostmi. Občas se však stane událost, která zásadně otřese základy vztahu. A teprve v takové chvíli se ukáže, jak důležité je odpuštění. Kajícník potřebuje zažít odpuštění jako proces, jehož vrcholem je samotné odpuštění jako milosrdné přijetí kajícníka poškozeným. Odpuštění je uzdravením vztahu. Proto se teprve ve vážných momentech objeví jako nesmírně cenný dar Boží lásky svátost smíření. Ale nejde o jedinou cestu k odpuštění. Každé společenství, rodinou počínaje, může žít, jen když je přítomné odpuštění. Ježíš apoštoly učí nejen milovat bližního, ale také odpouštět. Protože nedokážeme vytvořit život bez zranění druhých. Ale dokážeme si vzájemně odpouštět, a tak si nepřetržitě projevovat lásku. Odpuštění se tak posouvá do zcela nové roviny. Je výrazem či dokonce vrcholem lásky.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 11.9.

Kol 1,24 – 2,3

Bratři! Teď sice pro vás trpím, ale raduji se (z toho), protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět (do plné míry) Kristových útrap; (má z toho prospěch) jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo, totiž to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které teď bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství (božské) slávy je pro pohany v tomto tajemství, že Kristus je ve vás, naděje na věčnou spásu. O něm my kážeme, každého člověka napomínáme, každého člověka učíme s veškerou moudrostí, abychom každého člověka učinili dokonalým ve spojení s Kristem. O to usilovně pracuji a zápasím, jak mi on k tomu dává svou sílu a jak se ona ve mně mocně projevuje. Rád bych totiž, abyste si byli vědomi, jaké tvrdé boje svádím o vás, o Laodičany a tolik ostatních, kteří mě nikdy neviděli na vlastní oči. Chci je povzbudit v srdci, aby je pevně pojila láska, a dosáhli úplného poznání v celém jeho bohatství. Tak se dobře obeznámí s tím Božím tajemstvím, (totiž) o Kristu. V něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Lk 6,6-11

Ježíš vešel v sobotu do synagogy a učil. Byl tam člověk s ochrnulou pravou rukou. Učitelé Zákona a farizeové si na (Ježíše) dávali pozor, zdali uzdravuje v sobotu, aby ho měli z čeho obžalovat. On však znal jejich myšlenky a řekl tomu muži s ochrnulou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On vstal a postavil se tam. Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle: život zachránit, anebo zahubit?“ Rozhlédl se po všech kolem a řekl mu: „Vztáhni tu ruku!“ On to udělal, a ruka byla zase v pořádku. Oni však byli plní zuřivosti a umlouvali se, co by mohli Ježíšovi udělat.

Komentář: Kol 1,24 – 2,3
Poklady moudrosti a poznání jsou v Kristu skryté, nevnucují se. Sám život, naplněný obětavostí a službou, je postupně objevuje.

ÚTERÝ 12.9.

Kol 2,6-15

Bratři! Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzení ve víře, jak jste v ní byli vyučeni, a nepřestávejte Bohu děkovat. Dejte si pozor, aby vás nikdo nezotročil (tak zvanou) filosofií – je to jen klam a mam. Jsou to samé nauky lidské, (které se opírají) o prvopočátky světa, ne o Krista. A v něm totiž přebývá celá plnost božství tělesně, i vy jste v něm dosáhli plnosti. On je hlavou všech (andělských) knížat a mocností. V něm jste byli obřezáni, ovšem ne obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž. Knížata a mocnosti (pekla) odzbrojil, veřejně je vystavil potupě a křížem nad nimi triumfoval.

Lk 6,12-19

Ježíš vyšel na horu, aby se modlil; a celou noc strávil v modlitbě s Bohem. Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které nazval apoštoly: Šimona, kterého pojmenoval Petr, jeho bratra Ondřeje, dále Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona, kterému říkali Horlivec, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem. (Ježíš) sestoupil (s hory) a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Přišli, aby ho uslyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravováni byli také ti, které trápili nečistí duchové. Každý z toho množství (lidí) se ho snažil dotknout, protože z něho vycházela síla a uzdravovala všechny.

Komentář: Kol 2,6-15
I dnes je poptávka po planých naukách, které „udělají dobře na duši“. Položení s Kristem do hrobu a spolu s ním i vzkříšení – to se vztahuje i na nás, kteří jsme uvěřili v Boží moc, projevenou v bezbrannosti Kristova utrpení.

STŘEDA 13.9.

Kol 3,1-11

Bratři! Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co (pochází) shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co (pochází) shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. (Tou cestou) jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte (člověka) nového, který se obnovuje k (správnému) poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.

Lk 6,20-26

Ježíš se zahleděl na učedníky a řekl: „Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí (ze svého středu), potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali jejich předkové k prorokům! Ale běda vám, boháči, neboť (už) máte své potěšení. Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět. Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům!“

Komentář: Kol 3,1-11
Nacionalismus, tím méně rasová nadřazenost a xenofobie nemá v křesťanství místo! I v tom je moje vyznání návodem k životu.

ČTVRTEK 14.9. svátek Povýšení svatého Kříže

Nm 21,4b-9 nebo Flp 2,6-11

Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy
Hebreové táhli směrem k Rákosovému moři a lid už omrzelo být stále na cestě. Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti? Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“ Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž uštknutí způsobilo smrt mnoha lidí z Izraele. Lidé přišli k Mojžíšovi a řekli: „Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se k Hospodinu, aby od nás odstranil hady.“ A Mojžíš se modlil za lid. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Udělej si hada a vztyč ho na kůl; každý uštknutý, když se na něj podívá, zůstane naživu.“ Mojžíš zhotovil měděného hada, vztyčil ho na kůl, a když had někoho uštkl a ten pohlédl na měděného hada, zůstal naživu.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Jan 3,13-17

Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.“

Komentář: Jan 3,13-17
Ježíšova předpověď nemohla být tenkrát Nikodémem zcela pochopena; ale nevzpouzíme se i my skutečnosti, že každému vítězství předchází utrpení?

PÁTEK 15.9. památka Panny Marie Bolestné

Žid 5,7-9

Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal (své dílo), stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají.

Jan 19,25-27 nebo Lk 2,33-35

Slova svatého evangelia podle Jana
U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: "Ženo, to je tvůj syn." Potom řekl učedníkovi: "To je tvá matka." A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše
Ježíšův otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí."

Komentář: Jan 19,25-27
Maria je od této chvíle i naše matka. Stojí s námi v našich těžkostech. Spolu s nejmladším učedníkem, kterého Ježíš tolik miloval, je v blízkosti křížů dnešní církve!

SOBOTA 16.9.

1 Tim 1,15-17

Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. Ale právě proto jsem došel milosrdenství, aby tím Ježíš Kristus na mně jako na prvním ukázal celou svoji shovívavost; já jsem měl být příkladem pro ty, kdo v něho v budoucnosti uvěří, (a tak dosáhnou) věčného života. Králi věků, Bohu nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému buď čest a sláva na věčné věky. Amen.

Lk 6,43-49

Ježíš řekl svým učedníkům: „Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky ani z bodláčí nesklízejí hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím (přetéká) srdce. Proč mě oslovujete `Pane, Pane', když neděláte, co říkám? Ukážu vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází a moje slova slyší a podle nich jedná. Je jako člověk, který stavěl dům: kopal do hloubky a položil základy na skálu. Když přišla povodeň a příval narazil na ten dům, nemohl jím otřást, protože byl dobře vystavěn. Kdo je však slyšel, a (podle nich) nejednal, podobá se člověku, který vystavěl dům na zemi bez základů; když na něj narazil příval, hned se zřítil – a zkáza toho domu byla úplná.“

Komentář: 1 Tim 1,15-17
Čím víc si přiznám svou nedostatečnost a ubohost – zvlášť ve svátosti smíření – tím víc vynikne spolehlivost nauky (v řec. orig: věrné, spolehlivé je to slovo)! Mám se tedy o co opřít…

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz




Svatý Václav stál u základů Evropy

(25.9.2017) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23.9.2017) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22.9.2017) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Zajímavé víkendové programy,

(15.9.2017) nebo i jen ubytování v Rožmitále pod Třemšínem...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.