Jakožto manžel jí dáváte najevo lásku, ale vaše manželka zůstává chladná. Jakožto manželka jste si v dobré víře osvojila „jazyk“ úcty, ale váš manžel se nezměnil. Znamená to tedy, že spojení lásky a úcty prostě nefunguje?

Jednota – ale zároveň různost církve se nepodobá fanouškům jednoho klubu v jednom dresu, skandujícím jeden slogan, ale spíše velké zahradě s nejrůznějšími rostlinami, které jsou napájeny z jedné nevysychající studny, totiž Duchem Božím. Tato studna je důležitější, než cokoliv jiného.

Učíte se anglicky? Rádi byste dostávali každý den krátkou větu pro povzbuzení či inspiraci? Nabízíme novou službu: Biblický citát v angličtině na každý den. Můžete jej dostávat formou e-mailu či sms-e-mailu. Try it. :-)

Vznikl jsem z 13,7 miliard let staré hmoty, z mraku prachu a plynů. Kdybych dějiny Země sledoval od začátku, viděl bych nejprve svítící a žhavou lávu a po 4,5 miliardách let bych viděl, jak ze Země vyletí raketa Apollo směrem k Měsíci! Důsledkem pohybu hmoty jsem já, cítící, tázající se. Co se to během let s hmotou stalo, že se proměnila do mě?

Mockrát jsem byl ve vysokých horách úplně vyprahlý. Všude kolem je spousta vody ve formě ledu a sněhu, a přece se člověk nemůže napít. Vyprahlé může být i naše srdce. Žízní po lásce, přijetí, bezpečí...

Pokud vašemu manželovi nebylo doma dovoleno dělat chyby, bude na vaše výtky reagovat výbušně. Vy se domníváte, že vlastně o nic nejde, když ho upozorníte, že zrcadlo pověsil trochu nakřivo. On ale slyší: „Zase jsi to zkazil! Jsi naprosté nemehlo!“ Vnímá pouze verdikt uspěl – neuspěl. 

Američan John Wellwood hovoří o tzv. spiritual bypassing - o spirituální zkratce. Myslí tím „pokus, popřít základní lidské potřeby, city a úkoly spojené s vývojem, nebo pomocí spirituálních technik a cviků překotně se stát dokonalým“.

Někdy toužíme po pokoji, klidu, uspořádání všeho kolem nás tak, aby nás nic nevyrušovalo. Někdy jsme neklidní, ani nevíme přesně proč a pokoj jaksi nemůžeme najít.

Již několik let se naše manželství hroutí a náš vztah přestává fungovat. Už nevím, jak dál. Nedaří se mi mít manžela ráda, dělám teď vše už jen kvůli dětem. Tento stav už trvá hrozně dlouho. Jsme jako dva nešťastníci, kteří si ubližují navzájem a nevím, jak z toho ven. Už nevím, jak dál. Udělala bych cokoliv, aby to bylo dobré. Prosím poraďte mi.

Práce patří k člověku. Práce je tu, aby si člověk vydělal na živobytí. V práci se ale může člověk také realizovat. Bůh ale nechce, aby se člověk přetěžoval.

Od písniček a plamenných slov o lásce nás již mnohdy brní uši. Kdo by nechtěl být milován?! Jenže v civilizaci, ve které žijeme, jsou mnozí přesvědčeni, že na dobré věci má člověk prostě nárok.

Jedním z nejtěžších životních úkolů pro každého člověka je potřeba smíření se sebou samým. Často totiž sami sobě nemůžeme odpustit nějakou chybu, která pošramotí navenek náš "image". Bouříme se proti tomu, že jsme dostali tu a tu výchovu; že jsme byli jako děti tak hluboce zraňováni a tolik překážek brzdilo náš rozvoj...

Kdyby vzkříšení spočívalo jen v tom, že Bůh oživí naši mrtvolu, pokorně bych ho požádal: „Prosím tě, Pane, nech mě v zemi. A jestli si chceš posloužit tím, co z mého těla zbylo, dej z něho vyrůst květině. To úplně stačí.“

Život není procházka růžovou zahradou.
Bolesti a různá trápení vidíme všude kolem nás.
Ve všech těchto chvílích je zde ale Někdo...
 

Lidé mi často říkají: „Neumím se modlit“ a kladou mi otázky: „Jak se mám modlit?“ Jestli máte podobný problém, řekněte to přímo Bohu… a už tím se modlíte. Modlitba totiž neznamená něco dělat, ale s někým být.

Bůh se ukázal a dal o sobě vědět, a přesto je také třeba, abychom ho "hledali". Kdyby se totiž Bůh projevil v celé své moci a nebyl, řekněme schován za svým stvořitelským dílem, člověk by Boží existenci vnímal bez možnosti svobodného rozhodnutí jako nepopiratelný fakt. Bůh si zřejmě přál a přeje nám lidem ponechat prostor svobody, abychom se pro něho svobodně rozhodli a dali mu svou důvěru.